Stabat Mater (RV 621 in f moll) italského barokního skladatele Antonia Vivaldiho je skladba pro orchestr a ženský hlas (kontraalt) z roku 1712. Premiéra díla se odehrála 18. března 1712 v Brescii.
Historie
V roce 1711 dostal Antonio Vivaldi zakázku ke zkomponování skladby k poctě Panny Marie, zadavatelem byla farnost kostela Santa Maria della Pace v Brescii, rodném městě jeho otce, Giovanniho Battisty Vivaldiho. Premiéra skladby se konala 18. března 1712 v témže kostele, u příležitosti svátku Sedmi bolestí Panny Marie.
Poté Vivaldiho Stabat Mater na 200 let upadlo v zapomnění. Znovu bylo objeveno v polovině 20. století, jako mnoho jiných jeho skladeb. V září 1939 novou premiéru díla provedl Alfredo Casella v Sieně v rámci Vivaldiovských slavností Settimana Vivaldiana (Vivaldovský týden).
Charakteristika
Vivaldiho skladba je menšího rozsahu než například Stabat Mater G. B. Pergolesiho, neboť je napsána jen pro jeden sólový hlas (kontraalt) a původní text sekvence Stabat mater dolorosa o dvaceti slokách připisovaný mnichu Jacoponemu da Todi, je zkrácen na polovinu.
Struktura díla
Skladba má devět částí:
- Stabat Mater dolorosa - Largo
- Cuius animam gementem - Adagissimo
- O quam tristis et afflicta - Andante
- Quis est homo - Largo
- Quis non posset contristari - Adagissimo
- Pro peccatis suae gentis - Andante
- Eia Mater, fons amoris - Largo
- Fac ut ardeat cor meum - Lento
- Amen - Allegro
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stabat Mater (Vivaldi) na francouzské Wikipedii.
Externí odkazy
