Štít s jedním srdečním štítkem: zlato-červený rodový erbLichtenštejnů v knížecím erbuLichtenštejnského knížectvíŠtítky-heraldické figuryZnak města Brna se středním /náprsním štítem ze 17. stoletíŠtít s větším počtem srdečních štítků: Ludvík Josef Karel Amable d'Albert (1748-1807) z francouzského knížecího rodu de Chevreuse
Srdeční štít či srdeční štítek, (německyHerzschild) v heraldice patří na štítu k obecným heraldickým (heroltským) figurám. Představuje menší štít usazený uvnitř štítu.
Jeden srdeční štít
Může být usazen trojím způsobem:
Srdeční štít, srdeční štítek či střední štítek[1] je přesně uprostřed čtvrceného, či vícenásobně děleného pole nebo středového štítu.
Čestný štítek je na svislé ose neděleného štítu v jeho horní třetině.[2]
Pupeční štítek (německyNabelschild, francouzskyNombril) je na svislé ose štítu v jeho dolní třetině.[3]
Často tento štít obsahuje původní rodový erb nebo iniciály panovníka.
Náprsní štít nebo náprsní štítek je druh srdečního štítu, umístěný na prsou heraldické figury v podobě zvířete (rozkřídlený orel, rozkřídlená orlice, stojící či jdoucí lev).
Větší počet srdečních štítů/štítků
Trojice štítků je na štítu uspořádána v pořadí 2 nahoře a 1 dole. Tento znak slouží v cechovní heraldice zpravidla cechu malířů.
Dvojice srdečních štítků je na štítu uspořádána buď vedle sebe (například v polceném erbovním štítu španělské princezny a pozdější královny Sofie de Grèce), pod sebou nebo na sobě - v takovém případě je spodní štít větší než štítek vrchní- (například ve znaku valonského města Écaussinnes v Belgii).
Větší počet štítků je na štítu uspořádán opět podle osové a středové symetrie. Vyskytuje se ve francouzské rodové heraldice u rozvětvených šlechtických rodů.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herzschild na německé Wikipedii.
Gert Oswald in: Lexikon der Heraldik – Von Apfelkreuz bis Zwillingsbalken 2. nezměněné vydání, nakladatel Battenberg Verlag, Regenstauf, 2006, ISBN978-3-86646-010-2
.svg)
