Smil z Loučan byl moravský šlechtic z líšnické větve rodu pánů z Kunštátu.
Jeho otcem byl Heralt z Loučan. První písemná zmínka o Smilovi pochází z roku 1393, kdy je uveden mezi studenty vídeňské univerzity. Smil se na počátku 14. století stal pánem a ochráncem vyhlášené lapkovské družiny. V letech 1405–1419 šířila jeho družina na střední a severní Moravě hrůzu, což dokumentuje značné množství listin, např. šumperská městská kniha. Smil se však v několika případech stal i oloupeným, protože šlechticů, kteří se v té době "živili" loupežnickým řemeslem, bylo mnoho. Smil též často vystupuje při soudních přích. V probíhajících moravských markraběcích válkách se stal straníkem Jošta, který mu v kořistnických nájezdech proti odpůrcům nebránil. Jošt zastavil Smilovi roku 1405 Chvalčov, roku 1407 hrad Obřany a roku 1410 hrad Chlum nad Bílavskem. Naposledy se Smil uvádí roku 1421 na sněmu v Čáslavi. Má se za to, že zemřel roku 1437 nebo krátce před tím.
Smil z Loučan zanechal dvě dcery. Eliška se provdala za Hynka Pňovského ze Sovince, Kateřina za Jindřicha z Boskovic.
Literatura
- Miroslav Plaček, Peter Futák. Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Nakladatelství Lidové noviny, 2006. ISBN 80-7106-683-4
