PROFILBARU.COM

Slovanský ostrov
	Hlavní Palác Žofín na Slovanském ostrově (pohled od jihu)
	Slovanský ostrov
Stát	Česko
• Město	Praha
• Čtvrť	Nové Město
Topografie
Zeměpisné souřadnice	50°4′47″ s. š., 14°24′45″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slovanský ostrov či Žofín je vltavský ostrov v Praze. Nachází se při pravém novoměstském břehu vedle Masarykova nábřeží, mezi Národním divadlem a Jiráskovým náměstím. Stojí na něm palác Žofín, Šítkovská vodárenská věž, částečně budova Spolku výtvarných umělců Mánes nad jezem, park a dětské hřiště. Na ostrov navazuje Šítkovský jez s plavební komorou s malým majákem. Přístupný je z nábřeží pomocí mostu přes rameno Vltavy a průchodem kolem budovy Mánes.

Název

Slovanský ostrov – podle Slovanského sjezdu (1848)
Žofínský ostrov (německy Sofieninsel), Žofín – podle arcivévodkyně Žofie (1805–1872), matky císaře Františka Josefa I.
Barvířský ostrov – podle řemeslníků
Šítkovský ostrov – podle Šítkovských mlýnů
Engelův ostrov, též Andělský – podle textilního podnikatele J. F. Engela († 1801)

Historie

Starší historie

Ostrov na Sadelerově prospektu Prahy z roku 1606 ještě není, vznikl postupnými nánosy půdy během 17. století. Na Hollarově panoramatu Prahy už je vidět písčina zarostlá křovím. Růst ostrova zřejmě urychlilo zřízení novoměstských mlýnů pod Zderazem. Usadili se zde barvíři, po kterých byl ostrov nazýván Barvířským; od roku 1760 dokonce ostrov vlastnil jeden z nich, barvíř kůží Josef Ignaz Saenger. Po stoleté povodni z roku 1784 byl ostrov zpevněn zdí a byly zde vysázeny stromy, aby již další povodeň ostrov neodnesla. Měřil tehdy 150 × 100 metrů. Poté zde Jan František Engel († 1801) zřídil kartounku. Po něm se určitý čas vžilo označení Engelův, česky Andělův ostrov. Od roku 1813 zde byly zřízeny lázně.^[1]

Palác a české národní obrození

V letech 1836–1837 dal nový majitel Václav Antonín Novotný přestavět starý hostinec na zahradní restauraci.

Od roku 1838 ostrov nese jméno podle rakouské arcivévodkyně Žofie, matky císaře Františka Josefa I. V roce 1841 zde jako atrakce jezdila první česká parní lokomotiva s jedním vagónem pro dva pasažéry.^[2] Od 2. června roku 1848 se zde konal Slovanský sjezd, na který upomíná pamětní deska. V roce 1884 ostrov vykoupila pražská obec a přestavěla (hlavní budovu) podle návrhu Jindřicha Fialky. Až do postavení Obecního domu fungoval ostrov jako nejvýznamnější centrum českého společenského a politického života.

Od roku 1918

V roce 1918 se zde nacházelo sídlo Vojenského velitelství Národního výboru. V roce 1930 byla na jižním konci ostrova v těsném sousedství Šítkovské vodárenské věže vybudována spolková budova SVU Mánes se známou výstavní síní a uměleckou kavárnou. Poslední parkové úpravy jsou dílem architekta Josefa Šrámka. V roce 1948 byl ostrov v blízkosti pražského Národního divadla spojen s pobřežím novým mostem. Na ostrově stojí pomník Boženy Němcové.

Ostrov včetně budov byl zasažen povodněmi v roce 2002, objekty byly znovu zprovozněny v září 2003 a následně upraveno zábradlí mostu. Další povodeň zaplavila most roku 2013.

Stavby a objekty

Ostrov má parkovou úpravu a lze na něm nalézt následující objekty (od severu):

půjčovny loděk a šlapadel – v atraktivní lokalitě mezi Šítkovským a Staroměstským jezem, kde je lodní doprava oddělena v plavebním kanále
park s pomníkem Boženy Němcové (1955)
most na Slovanský ostrov (1949)
budova Žofínského paláce – vlastní soukromý majitel, nadále se v ní konají různé společenské akce (plesy, koncerty, sjezdy politických stran, ale i svatby)
socha Souzvuk (1927) – bronzová socha dudáka od L. Šalouna, na ostrově od roku 1946
zahradní altán s veřejným WC v suterénu
dětský vláček Český lvíček – volná replika atrakce z roku 1841, první parní lokomotiva vyrobená v českých zemích
dětské hřiště
pítko
budova Mánesa a Šítkovské věže – přiléhající k ostrovu
plavební komora Praha-Mánes – na Šítkovském jezu, zpřístupňuje lodím prostor nad Staroměstským jezem

Inspirace v umění

Na Slovanském ostrově v době stavby Národního divadla se odehrává vyprávění Jaromíra Johna Rajský ostrov.

Odkazy

Reference

↑ Emanuel Poche, Prahou krok za krokem., 4.vydání, Panorama Praha 1978, s. 155-156
↑ Marek Lašťovka a kol.: Pražský uličník II., Praha 1998, s. 191.

Literatura

Marek Lašťovka, Václav Ledvinka a kol.: Pražský uličník : Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, díl II. O-Ž. Libri : Praha 1998, s. 190-191.
Jaroslav Láník: Historie a současnost podnikání v Praze, díl pátý. Městské knihy, Žehušice 2006.