PROFILBARU.COM

Sigmundsherberg
	Farní kostel sv. Kryštofa v Sigmundsherbergu
	; znak
Poloha
Souřadnice	48°41′14″ s. š., 15°44′48″ v. d.
Nadmořská výška	429 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Rakousko
Spolková země	Dolní Rakousy
Okres	Horn
	; Poloha městyse v okrese Horn
	Sigmundsherberg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	47,96 km²
Počet obyvatel	1 661 (2016)
Hustota zalidnění	34,6 obyv./km²
Správa
Status	městys
Oficiální web	www.sigmundsherberg.gv.at
E-mail	marktgemeinde@sigmundsherberg.gv.at
Telefonní předvolba	02983
PSČ	3751
Označení vozidel	HO
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sigmundsherberg je městys v Rakousku ve spolkové zemi Dolní Rakousy v okrese Horn. Žije v něm 1 661 obyvatel (podle sčítání z roku 2016).

Poloha

Sigmundsherberg se nachází v severní části spolkové země Dolní Rakousy v regionu Waldviertel. Leží asi 7 km severovýchodně od okresního města Horn. Prochází jím silnice B45, která vede přes Sigmundsherberg z Hornu do Pulkau. Rozloha území městysu činí 47,96 km², z nichž 28,5% je zalesněných.

Členění

Území městyse Sigmundsherberg se skládá z devíti částí:

Brugg
Kainrath
Missingdorf
Rodingersdorf
Röhrawiesen
Sigmundsherberg
Theras
Therasburg
Walkenstein

Historie

První písemná zmínka pochází z roku 1302. Jedna pověst praví, že císař Zikmund při lovu ve zdejších lesích zbloudil. Místní chudí rolníci jej přátelsky přijali a následující ráno jim císař řekl, aby se vesnice od té doby nazývala Sigmundsherberg. V roce 1425 městys zdevastovali Husité a mezi lety 1619 a 1620, když tudy projížděla císařská vojska z Vídně do Čech, je napodobili vojáci.

Od roku 1867 tudy vede Dráha císaře Františka Josefa, která přinesla do místa další rozvoj. Během první světové války byl v Sigmundsherbergu postaven největší zajatecký tábor na území tehdejšího Rakouska-Uherska. Bylo tu uvězněno kolem 40 000 vojáků a 1 400 důstojníků. Po ukončení války tábor rozpustili a dnes po něm zbyla jen kaplička.

Mezi pozoruhodnosti Sigmundsherbergu patří i farní kostel sv. Kryštofa z roku 1937, poutní kostel Povýšení Svatého Kříže datovaný z roku 1112 v Therasu. V roce 1987 bylo v městysu otevřeno železniční muzeum.^[1]