Tradiční počet prvních tibetskýchkrálů bývá udáván na 42. Prvních 26 králů přitom náleží spíše do oblasti legend a neexistují o nich věrohodné historické prameny. Moderní historikové se však víceméně shodnou, že počínaje 27. králem se již jedná o historické osobnosti. Od 33. krále jsou tibetští panovníci dobře doložení jak v tibetských, tak v čínských a dalších zahraničních pramenech. Jednotná Tibetská říše existovala až od časů 31., 32. a 33. krále. Panovníci před nimi (tzv. „Jarlungská dynastie“, „králové z Jarlungu“ apod.) jsou považováni spíše za místní vládce než za vládce (celého) Tibetu.
Po králi Langdarmovi, jež vládl v 9. století, se Tibetská říše rozpadla a moc decentralizovala.
