Hlavní výzbroj tvořily dva 240mm kanóny Krupp, umístěné v jednohlavňových věžích – po jedné na přídi a na zádi. Osm 150mm kanónů sekundární ráže bylo v kasematech na bocích lodě. Lehkou výzbroj představovalo osmnáct 47mm kanónů a loď také nesla dva torpédomety. Boční 210mm silný pancéřový pás chránil trup na čáře ponoru v prostoru mezi dělovými věžemi. Pancéřová paluba měla sílu 60 mm a můstek měl pancíř silný 200 mm.
Operační nasazení
Kaiser Karl VI.
V letech 1902-1903 křižník působil jako staniční loď v Číně.[1]
Za první světové války byl Kaiser Karl VI. stále v aktivní službě. Hned na počátku války se podílel na rakousko-uherském pokusu o námořní blokádu černohorského pobřeží s pomocí hladinových lodí. Dne 12. srpna 1914 Kaiser Karl VI. ostřeloval postavení černohorského pobřežního dělostřelectva,[2], 24. října pak ostřeloval pozice černohorského dělostřelectva na hoře Lovčen.[3] Posádka lodi se také v roce 1918 připojila k neúspěšné vzpouře v Boce Kotorské.[4] V březnu 1918 byl křižník využíván již jen jako velitelská a ubytovací loď v Šibeniku.[3] Po válce byl křižník jako součást reparací předán Velké Británii, která ho nechala roku 1922 v Neapoli sešrotovat.[5]
Odkazy
Reference
↑MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900 - 1918. Cheb: Svět křídel, 2003. ISBN80-86808-03-3. S. 42.
↑HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 320.
.svg){kind=small}
