Síran vápenatý
Síran vápenatý |
---|
Hemihydrát síranu vápenatého | | Obecné |
---|
Systematický název | síran vápenatý |
---|
Triviální název | sádra (hemihydrát) |
---|
Latinský název | Calcii sulfas |
---|
Anglický název | Calcium sulfate |
---|
Německý název | Calciumsulfat |
---|
Sumární vzorec | CaSO4 |
---|
Vzhled | bílá práškovitá nebo krystalická látka |
---|
Identifikace |
---|
Registrační číslo CAS | 7778-18-9 10034-76-1 (hemihydrát) 10101-41-4 (dihydrát) |
---|
PubChem | 24928 |
---|
Číslo RTECS | WS6920000 |
---|
Vlastnosti |
---|
Molární hmotnost | 136,14 g/mol 145,15 g/mol (hemihydrát) 172,17 g/mol (dihydrát) |
---|
Teplota tání | 1 450 °C |
---|
Teplota změny krystalové modifikace | 1 193 °C (β → α) |
---|
Teplota dehydratace | 163 °C (- H2O, hemihydrát) 128 °C (-3/2 H2O, dihydrát) 163 °C (-2 H2O, dihydrát) |
---|
Hustota | 2,964 g/cm³ 2,32 g/cm³ (dihydrát) |
---|
Index lomu | nDa= 1,569 8 nDb= 1,575 4 nDc= 1,613 6 dihydrát nDa= 1,520 nDb= 1,524 nDc= 1,530 |
---|
Tvrdost | 3,5 2 (dihydrát) |
---|
Rozpustnost ve vodě | 0,298 g/100 g (20 °C) 0,275 g/100 g (25 °C) 0,209 g/100 g (30 °C) 0,164 g/100 g (60 °C) 0,162 g/100 g (100 °C) hemihydrát 0,32 g/100 g (20 °C) 0,16 g/100 g (60 °C) 0,07 g/100 g (100 °C) dihydrát 0,241 g/100 g (0 °C) 0,26 g/100 g (20 °C) 0,26 g/100 g (60 °C) 0,222 g/100 g (100 °C) |
---|
Součin rozpustnosti | 9,12×10−6 |
---|
Relativní permitivita εr | 6,09 5,66 (dihydrát) |
---|
Měrná magnetická susceptibilita | −4,47 10−6 cm3 g−1 −4,759 10−6 cm3 g−1 (hemihydrát) −5,33 10−6 cm3 g−1 (dihydrát) |
---|
Struktura |
---|
Krystalová struktura | jednoklonná (α) kosočtverečná bazálně centrovaná (β) šesterečná (γ) jednoklonná (δ) jednoklonná (hemihydrát, α) klencová (hemihydrát, β) jednoklonná bazálně centrovaná (dihydrát) |
---|
Hrana krystalové mřížky | β-modifikace a= 699,1 pm b= 699,6 pm 623,8 pm dihydrát a= 568 pm b= 1 518 pm c= 629 pm β= 113°50´ |
---|
Termodynamické vlastnosti |
---|
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −1 434,1 kJ/mol −1 425,2 kJ/mol (γ) −1 574,6 kJ/mol (δ) −1 576,7 kJ/mol (hemihydrát, α) −1 574,6 kJ/mol (hemihydrát, β) −2 022,6 kJ/mol (dihydrát) |
---|
Entalpie rozpouštění ΔHrozp | −132 J/g |
---|
Standardní molární entropie S° | 106,7 J K−1 mol−1 108 J K−1 mol−1 (γ) 108 J K−1 mol−1 (δ) 138 J K−1 mol−1 (hemihydrát, α) 134 J K−1 mol−1 (hemihydrát, β) 194,1 J K−1 mol−1 ('dihydrát) |
---|
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −1 321,9 kJ/mol −1 313,5 kJ/mol (γ) −1 435,9 kJ/mol (δ) −1 436,7 kJ/mol (hemihydrát, α) −1 435,9 kJ/mol (hemihydrát, β) −1 797,4 kJ/mol (dihydrát) |
---|
Izobarické měrné teplo cp | 0,732 1 J K−1 g−1 0,736 1 J K−1 g−1 (γ) 0,727 5 J K−1 g−1 (δ) 0,834 J K−1 g−1 (hemihydrát, α) 0,856 J K−1 g−1 (hemihydrát, β) 1,080 J K−1 g−1 (hemihydrát, β) |
---|
Bezpečnost |
---|
R-věty | žádné nejsou |
---|
S-věty | žádné nejsou |
---|
NFPA 704 | |
---|
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
|
Síran vápenatý je anorganická sloučenina se vzorcem CaSO4, vápenatá sůl kyseliny sírové. Je to běžná laboratorní a průmyslová chemikálie. Ve formě γ-anhydritu (téměř bezvodá forma) se používá jako desikant. Používá se také na silnicích jako bílé čáry[zdroj?], které jsou nesmírně důležité pro bezpečnost, též k flokulaci ve výrobcích, jako je tofu[1]. V přírodní podobě je nerafinovaný síran vápenatý průsvitný, krystalický bílý kámen. Prodává se i ve verzi s barevným indikátorem – impregnovaný chloridem kobaltnatým, který funguje jako indikátor vlhkosti a barví materiál do růžova až modra.
Hemihydrát (CaSO4.0,5H2O) se běžně označuje jako sádra, kdežto dihydrát (CaSO4.2H2O) se přirozeně vyskytuje jako minerál sádrovec. Bezvodá forma je též přítomná v přírodě jako β-anhydrit. V závislosti na metodě kalcinace dihydrátu síranu vápenatého se rozlišují specifické hemihydráty: alfa-hemihydrát a beta-hemihydrát[2]. Liší se jen ve velikosti krystalů. Krystaly alfa-hemihydrátu jsou prizmatičtější a při smíšení s vodou tvoří silnější a tvrdší superstrukturu[3].
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Calcium sulfate na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
|
|