Portugalskou nadvládu jen krátce přerušili Holanďané v letech 1641 – 1644.[1]. Plantáže začaly upadat poté, co bylo ve 40. letech 19. století zrušeno otroctví, jejich význam se obnovil v 80. letech díky pěstování kakaovníků.[1] 12. 7. 1975 získala země nezávislost a São Tomé se stalo jejím hlavním městem. Krátce potom ho opustila většina Portugalců (asi 4 000), tento úbytek částečně doplnili uprchlíci z Angoly.[1]
Současnost
Dochovala se řada historických památek (např. pevnost São Sebastiao, bývalý palác guvernéra, katedrála sv. Tomáše, budovy prvních osadníků). Proti těmto stavbám tvoří kontrast moderní budovy zahraničních společností, bank a různých podniků. Město je plné zeleně, která roste i na zdech starých budov.
Hospodářsky největší význam má zpracování zemědělských plodin, například kakao představuje až 90% vývozu celé země.[1]
Podnebí
Ve městě panují po celý rok vysoké teploty. Průměrná teplota v lednu je 26 °C (průměrné lednové srážky činí 80 mm) a v červenci 23 °C (tento měsíc je obvykle bez srážek).[1]
Nejvíce srážek spadne v březnu (150 mm).[1]
Obyvatelstvo
V roce 1950 žilo ve městě 5 607 lidí. Od té doby počet obyvatel značně vzrostl, i když v důsledku různých emigračních vln kolísal, jak ukazuje tabulka.[1]