Rychlodráha v PortlanduPůvodně železniční zastávka v Sale u Manchesteru, přibyly jen troleje a změnil se informační systém. Nástupiště jsou stále vysoká „drážní“, stejná musela být postavena i na trati vedené po ulici v centru.Souprava vozů Tatra T6A5 na košické rychlodrázeTramvajová rychlodráha na pražském BarrandověRychlodráha v St. Louis
Rychlodrážní tramvaj, rychlodráha nebo také méně používané označení lehká (městská) železnice (v anglicky mluvících zemích light rail) je forma tramvajové dopravy s kompletně segregovanou dráhou, která používá méně masivní vybavení a infrastrukturu než metro, ale naopak těžší, rychlejší a delší soupravy než běžné tramvaje. V podstatě je rychlodrážní tramvaj alternativa k metru stavěná tam, kde se metro nehodí buď z finančních nebo jiných důvodů. Na rozdíl od pouliční tramvaje má trasa rychlodrážní tramvaje se silniční dopravou jen mimoúrovňová křížení, eventuálně přejezdy vybavené světelnými signály nebo výstražnými kříži jako klasická železnice. Elektrickou energii získává, stejně jako tramvaje, z trolejí. Nástupiště mohou být řešena několika způsoby. Některé systémy, např. v Los Angeles, v Manchesteru nebo v Manile, využívají – stejně jako metro – vysoké nástupní hrany, tzn. že nástupiště je ve výšce 900 mm stejně jako podlaha tramvaje. Díky tomu je nastupování a vystupování cestujících velice usnadněno. Jinde mají třeba jen nízké chodníky.
Na Slovensku je trať rychlodrážního charakteru provozována v Košicích mezi městskou částí Západ a podnikem U. S. Steel Košice. Rychlodráha byla zprovozněna v polovině šedesátých let, je vedena souběžně s rychlostní komunikací, v provozu jsou na ní běžné městské tramvaje, které jezdí maximální rychlostí. Další rychlodráha je plánována v Bratislavě, kde má tvořit páteř celé MHD a nahradí pomalé a přetížené autobusové linky spojující největší sídliště Petržalka a centrum města.
V Brně se v 80. letech 20. století uvažovalo o systému podpovrchové tramvaje, později jen o jedné trati (tzv. brněnský tramvajový diametr). Tento nápad byl nakonec změněn do podoby spíše železničního příměstského diametru.
V Česku jsou v provozu tramvajové tratě rychlodrážního charakteru, vedené převážně do panelových sídlišť ze 70. a 80. let 20. století. V Praze se jedná například tratě do Modřan a na sídliště Barrandov, v Brně má tento charakter meziměstská trať do Modřic, vedená průmyslovou částí, a tratě na okrajová sídliště (Bystrc, Starý Lískovec, Líšeň). V Ostravě jde například o trať k Nové huti, na Dubinu nebo úsek mezi Novou Vsí a Třebovicemi. Rychlodrážní charakter má také meziměstská trať z Mostu do Litvínova.
Česká rychlodrážní tramvaj Tatra RT8D5 v Manile na Filipínách
Rozdíly oproti metru
menší kapacita
nižší rychlost
lehčí, kratší a užší vozidla
zdroj energie z trolejí
oproti metru může být rychlodráha vedena i po silnici
Rozdíly oproti pouliční tramvaji
větší kapacita
vyšší rychlost
těžší, delší (kloubová) a širší vozidla
rychlodráha není vedena po silnici, má segregovanou (oddělenou) trať (s výjimkou úseků, kde není pro oddělenou trať místo, např. ulice v historickém centru)
větší vzdálenosti mezi stanicemi/zastávkami
obvykle speciální tarifní podmínky
Odkazy
Reference
↑PUCI, Jan. V Praze a jejím okolí připadají v úvahu čtyři trasy vlakotramvají [online]. Prazskypatriot.cz, 2014-09-17 [cit. 2017-12-28]. Dostupné online.
