Ruth Seopedi Motau

Ruth Seopedi Motau
Ruth Seopedi Motau (16. října 2019)
Ruth Seopedi Motau (16. října 2019)
Narození8. března 1968 (56 let)
Soweto
Povolánífotografka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ruth Seopedi Motau (* 8. března 1968) je jihoafrická fotografka, která v současnosti žije a pracuje v Johannesburgu v Jižní Africe. Motau byla první černošská fotografka, která byla zaměstnána v jihoafrických novinách jako editorka fotografií.[1] Její fotografie se zaměřuje na sociální dokument ovlivněný fotožurnalismem a marginalizací černochů a komunit.[2]

Životopis

Motau se narodila v zóně 2 v Meadowlands, Soweto. Je poslední narozenou z devíti dětí. Navštěvovala základní školu Tswelelang a poté střední školu Thutolore v Meadowlands, Soweto a Turret College, kterou založil Jihoafrický výbor pro vysokoškolské vzdělávání (SACHED).[3] Poté navštěvovala George Tabor College (nyní George Tabor Campus South West Gauteng TVET College) v Sowetu, aby se naučila obrábění a soustružení, kterým se nakonec nevěnovala. Motau našla svou vášeň v roce 1990, kdy začala studovat fotografii na Market Photo Workshop v Johannesburgu).

Kariéra

Po absolvování tříletého kurzu na Market Photo Workshop pracovala Motau jako stážistka v novinách Mail & GuardianMail & Guardian (1993-1995), kde v letech 1995-2002 pracovala jako fotografka a editorka fotografií. Nadále pracovala jako obrazová redaktorka pro jihoafrické noviny The Sowetan (2004-2008) a pro City Press (2008-2010). Dokončila řadu dokumentárních fotografických esejů a seriálů,[4] mimo jiné Shebeens,[5] Sonnyboy's Story,[6] nebo Women and Municipal Service Delivery.[7] Její práce byly vystavovány na mezinárodní úrovni a získaly řadu ocenění, její dopad a odkaz na dokumentární fotografii z Jižní Afriky je uznáván prostřednictvím platforem, jako je Photography Legacy Project (iniciovaný Goodman Gallery, David Goldblatt Legacy Trust a Wits Historical Papers ).

Metodologie

Ve světě tvorby snímků, kde se fotografové věnují pouze snímkům a dodržování termínů, má Motau jiný a osobnější přístup. Než přistoupí k fotografování, přistupuje k lidem vyobrazeným na jejích fotografiích osobně. Místo toho, aby z místa odešla, se ujistí, že dostane povolení od osoby, kterou fotografuje. Při práci na dílech také tráví čas s lidmi, které bude fotit, aby si vytvořila intimní pouto a získala si důvěru účastníků v určité komunitě, ve které bude pracovat.

Za zmínku, stojí fakt, že jakmile skončí s určitým dílem, vždy se snaží ukázat snímky lidem, které fotila, aby se mohli do práce zapojit.

Motau odkazuje na bývalou hlavu státu Nelsona Mandelu jako na jednoho z lidí, kteří ji také inspirovali. Vypráví příběh, v době kdy byla pověřena jeho fotografováním, jak se představil, i když bylo zcela zřejmé, o koho jde.

Její práce se zviditelňuje díky pokoře v jejím přístupu k lidem a příběhům, kterým se věnuje, což jsou společensko-politické příběhy, které každodenně ovlivňují naše komunity a které jsou obvykle přehlíženy pro bulvární příběhy.

Ocenění

  • 2001 cena SABC pro ženy, které dělají rozdíly v médiích[8]
  • 1997 Freedom Forum Fellowship, Rhodes University[9]

Vybrané výstavy

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ruth Seopedi Motau na anglické Wikipedii.

  1. Their lenses capture the present ... for the future [online]. [cit. 2019-07-19]. Dostupné online. 
  2. Selection of image from photographic exhibition, by Ruth Motau, 'Women and municipal service delivery'. Agenda. 2000-01-01, s. 98–99. Dostupné online. ISSN 1013-0950. DOI 10.2307/4066287. JSTOR 4066287. 
  3. NONYONGO, Evelyn; NGENGEBULE, Thandiwe. The SACHED Distance Education Students' Support Programme. Open Learning: The Journal of Open, Distance and Learning. June 1993, s. 40–45. ISSN 0268-0513. DOI 10.1080/0268051930080206. 
  4. Ruth Motau Projects – The Photography Legacy Project (PLP) [online]. [cit. 2019-10-24]. Dostupné online. 
  5. SADIKI, Leon. Photo Essay: Motau's moments in time [online]. 2019-08-17 [cit. 2019-10-24]. Dostupné online. 
  6. MOTAU, Ruth Seopedi. Sonnyboy's story : challenges. Rhodes Journalism Review. 2004-09-01, s. 48–49. Dostupné online. 
  7. Selection of image from photographic exhibition, by Ruth Motau, 'Women and municipal service delivery'. Agenda. 2000-01-01, s. 98–99. Dostupné online. ISSN 1013-0950. DOI 10.2307/4066287. JSTOR 4066287. 
  8. Staff Reporter. Prizes galore [online]. [cit. 2019-07-19]. Dostupné online. 
  9. Staff Reporter. Loeries and kudos at M&G [online]. [cit. 2019-07-19]. Dostupné online. 
  10. GOODMAN - Exposants - PARIS PHOTO [online]. 2019-11-04 [cit. 2019-11-09]. Dostupné online. (francouzsky) 
  11. Yithi Laba exhibition opening [online]. 2019-02-22 [cit. 2019-11-09]. Dostupné online. 
  12. A R T T H R O B _ R E V I E W S _ G A U T E N G [online]. [cit. 2019-11-10]. Dostupné online. 
  13. WITZ, Leslie; RASSOOL, Ciraj. Family Stories or a Group Portrait? South Africa on Display at the KIT Tropenmuseum, 2002–2003: The Making of an Exhibition. Journal of Southern African Studies. December 2006, s. 737–754. ISSN 0305-7070. DOI 10.1080/03057070600995624. S2CID 144151063. 
  14. RASSOOL, Ciraj; FABER, Paul; WITZ, Leslie. South African family stories. Reflections on an experiment in exhibition making (Bulletin 378, Tropenmuseum). Amsterdam: KIT Publishers, 2007. ISBN 978-906832-4921. 
  15. The 1st Johannesburg Biennale | South African History Online [online]. [cit. 2019-11-09]. Dostupné online. 
  16. JOHANNESBURG BIENNALE. Ruth Motau Johannesburg Biennial, Black Looks. [s.l.]: [s.n.], 1995-02-28. Dostupné online. 

Související články

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!