Ruj vlasatá (Cotinus coggygria, syn. Rhus cotinus), také někdy nazývaná škumpa vlasatá, je pomalu rostoucí rozložitý hustý keř, dosahující výšky kolem tří metrů (max. 5 m).
Popis
Letorosty
Letorosty jsou lysé, listy sivě ojíněné, střídavé, vejčité až opakvejčité, celokrajné, dlouze řapíkaté, až 8 cm dlouhé, na podzim načervenale až oranžově vybarvené.[L 1]
Květy a plody
Květy jsou drobné, pětičetné, uspořádané v dekorativních, přímých a bohatě větvených latách, dlouhých 15 až 29 cm. Kvete v květnu až červenci. Kalich a koruna jsou žlutavě zelené. Omezený počet květů dozraje v plody (malé suché, tmavě hnědé peckovice s vytrvalým kalichem), zbylé stopky se prodlouží a pokryjí dlouhými načervenalými chlupy, které jsou velmi dekorativním létacím zařízením celého plodenství. V této době (září až říjen) je ruj nejkrásnější.
[L 1][2]
Toxicita
Ruj vlasatá je jedovatá a citlivým jedincům může způsobit podráždění pokožky (puchýře, vyrážky aj.).
Výskyt
Původní rozšíření v jižní Evropě – Středozemí až po Balkán, Maďarsko, Ukrajinu, Krym, Kavkaz.[2] Severní hranice areálu zasahuje až na Slovensko. V Asii je rozšířena v Himálaji a ve střední Číně. V Evropě roste přirozeně v jižních oblastech, severní hranice areálu prochází střední Evropou. Na Slovensku roste na čtyřech pravděpodobně přirozených lokalitách. Často je vysazována v parcích. Oblast výskytu v Asii zasahuje až do střední Číny či do Himálají.[L 2]
Stanoviště
Nejvíce ruji vlasaté vyhovuje teplá výslunná poloha (čím slunnější stanoviště, tím lepší růst a krásnější podzimní, u červenolistých kultivarů celoroční vybarvení). Ale snesou i polostín. Dobře rostou v průměrné zahradní půdě, dávají však přednost suššímu na vápník bohatšímu stanovišti. V krutých zimách na nechráněném stanovišti mohou namrznout, dobře však obrůstají.[L 1]
Výsadba a množení
Zvláštním habitem, olistěním, květenstvím i plodenstvím je ruj vlasatá natolik svérázná, že se příliš nehodí ke kombinování s jinými rostlinami. Je vyloženou solitérou, přičemž v pozdějším věku potřebuje větší, několikametrovou plochu. Lze ji použít k výsadbě v pásu před pásem vysokých stromů či k lemování jiných vyšších stromových kulis (okraj lesa apod.). Červenolisté kultivary rostou pomaleji a jsou významnými solitérami. Pokud jsou pravidelně seřezávány, lze je použít i do menší výsadby, kde mohou být výraznou dominantou. V krajinářských úpravách se ruj doporučuje vysazovat do 350 m n. m.[L 1]
Množí se výsevem stratifikovaného osiva na jaře do studeného pařeniště, kořenovými řízky (sázejí se na podzim do truhlíků a skleníků, hlavně červenolisté kultivary) nebo i řízkováním za použití stimulátoru.[L 1] Množení řízkováním je obtížné. Poměrně často se používá roubování kultivarů.
Využití
Listy jsou bohaté na třísloviny, proto bývá ruj vlasatá někdy pěstována na plantážích.[L 2] Ruj je s oblibou pěstována v parcích a zahradách. Dřevo se někdy využívá v řezbářství (intarzie), např. při výrobě obrazových rámů. Využívá se do větrolamů, jako pokryvná a okrasná dřevina, také pro výrobu tříslovin z listů.[2]
Sirup z Cotinus coggygria může chránit jaterní tkáň před účinky jedovatých látek. Účinky jsou zkoumány.[3]
