Zakladatelem dynastie Rothschildů je Mayer Amschel Rothschild (původním jménem Mayer Amschel Bauer, 23. února1744Frankfurt nad Mohanem – 19. září1812 tamtéž). Zkušenosti ve finančnictví získal u bankovní rodiny Oppenheimů v Hannoveru (část této rozvětvené rodiny byla usedlá i v Praze, viz například vrchní rabín David Oppenheim). Po smrti svého otce Mosese Amschela Bauera zdědil jeho obchod ve frankfurtském ghettu a přejmenoval se na Mayer Amsel Rothschild, podle červeného štítu, který visel před otcovým domem. Postupem času se stal velice vlivným a bohatým finančníkem, zvláště díky výnosným obchodům a transakcím a také díky tomu, že se stal správcem obrovského majetku lantkraběteViléma I. Hesenského.
Mayer Amsel Rothschild se 29. srpna 1770 oženil s Gutele Schnapperovou (1753–1849), měli spolu pět synů a pět dcer. Své finanční impérium rozšířil za hranice Německa tím, že syny poslal do pěti měst v různých evropských zemích, aby tam začali podnikat (Frankfurt nad Mohanem, Vídeň, Londýn, Neapol a Paříž). V případě nepříznivé situace v jedné zemi si měli bratři navzájem pomáhat, což se opravdu dělo, po celou dobu jejich života úzce spolupracovali; každý ve své nové vlasti založil novou větev rodu. Rodinné bohatství mělo dále být zachováváno prostřednictvím dohodnutých svateb mezi bratranci z prvního nebo druhého kolene, hlava rodiny měla zůstat ve Frankfurtu. Posílání zboží mezi syny bylo základem pro mezinárodní přepravní právo v moderním pojetí (z domu do domu). V roce 2005 byl Mayer Amsel Rothschild označen časopisem Forbes jako sedmý nejvlivnější podnikatel všech dob a jako „zakladatel mezinárodního finančnictví“.[1]
Salomon Mayer Rothschild (1774–1855), sídlo: Vídeň. Stal se zakladatelem rakouské dynastie Rothschildů, která byla jedním z hlavních financovatelů Metternichova režimu a tím i celého Německého spolku. Solomonovi nebylo původně umožněno kupovat půdu, v roce 1822 byl však spolu s bratry uveden do šlechtického stavu a nakoupil množství pozemků. V roce 1836 získal koncesi na výstavbu Severní dráhy císaře Ferdinanda, stal se také vlastníkem Vítkovických železáren.
Nathan Mayer Rothschild (1777–1836), sídlo: Londýn. Mezi lety 1790 a 1800 působil jako obchodník s textilem v Manchesteru. V roce 1811 založil v Londýně banku N. M. Rothschild & Sons, která je činná dodnes (viz internetové stránky).[2] Investoval také do britské Východoindické společnosti. Jmění vydělal mezi lety 1813 a 1815 za napoleonských válek, kdy se mu podařilo získat smlouvu na financování Wellingtonovy britské armády ve Španělsku a Portugalsku (Evropa byla v té době pod Napoleonovou kontinentální blokádou). V roce 1818 poskytl pruské vládě velkou půjčku; emise dluhopisů a půjčky zůstaly hlavní činností jeho banky.
Carl Mayer von Rothschild (1788–1855), sídlo: Neapol. Do Neapole se odstěhoval v roce 1821, kde spravoval finance rakouských vojáků. Založil bankovní instituci, která ale existovala jen do roku 1864. Později se přejmenoval z Kalman Rothschild na Carl Mayer von Rothschild.
James de Rothschild (1792–1868), sídlo: Paříž. Byl nejmladší z pěti bratrů, v roce 1812 odešel do Paříže, kde založil bankovní instituci Rothschild Frères; později se přejmenoval z Jakoba Rothschilda na James de Rothschild. Stal se jedním z nejvýznamnějších francouzských finančníků a sloužil jako poradce francouzských králů. Financoval také výstavbu železnic a dolů. Jeho banku znárodnil spolu s ostatními v roce 1982 François Mitterrand.
Všichni bratři byli 29. září 1822 uvedeni Rakouskem do šlechtického stavu a směli uvádět titul Freiherr – svobodný pán.
Desetiletí po smrti Mayera Amsela Rothschilda se stali Rothschildové nejvýznamnějšími bankéři Evropy, významně přispěli industrializaci Evropy a financovali mimo jiné železnice nebo stavbu Suezského kanálu. Pomocí zvláštního systému půjček učinili francouzskou vládu závislou na jejich (Rothschildovských viz Jan van Helsing "Tajné společnosti ") vlastních bankách, které vlastnili.[zdroj?] Rothschildové také našli zalíbení ve sběratelství cenných předmětů a filantropii.
Příběhy rodu Rothschildů byly ztvárněny v řadě děl, např. v hollywoodském filmu The house of Rothschild z roku 1934 nebo v muzikálu The Rothschilds z roku 1970. Za německého nacistického režimu byli Rothschildové v propagandistickém filmu Der ewige Jude (Věčný žid) dáváni jako příklad sílícího vlivu a nečestnosti židovského obyvatelstva.
Ve Francii je jméno Rothschild asociováno s extrémním bohatstvím, le goût Rothschild znamená velice okázalý způsob života; stejně tak jako v Izraeli, kde je rozšířené pořekadlo „kdybych byl Rothschild“.
Americký spisovatel Ezra Pound je při svých rádiových vstupech z Itálie za druhé světové války obvinil z toho, že prostřednictvím bankovních domů zapříčinili obě světové války, aby po nich následně profitovali z půjček centrálním bankám zdevastovaných zemí. Pound měl být po válce souzen za zradu, byl ale prohlášen neschopným předstoupit před soud a dalších třináct let strávil v sanatoriu pro duševně nemocné.
Rothschildové dnes vlastní velké množství podniků a institucí, z nichž jsou nejvýznamnější tyto:
V roce 2003 se spojily francouzské a britské banky vlastněné Rothschildy pod společný holding Concordia BV, s ředitelem Davidem René de Rothschild. Dodnes funguje institut N. M. Rothschild & Sons, který se specializuje na poradenství při akvizicích (v této oblasti je ve Spojeném království druhý nejvýznamnější). V roce 2006 měl zisk před zdaněním 83,2 milionů GBP a aktiva ve výši 5,5 miliard GBP.
Jamesův potomek, Edmond Adolphe de Rothschild (1926–1997) založil LFC Rothschild Group se sídlem v Ženevě, která zahrnuje některé další podniky Rothschildů; specializuje se na asset management a soukromé bankovnictví, stejně tak jako na vinařství, luxusní hotelnictví a jachtařské závody. LFC Rothschild Group v současnosti předsedá Benjamin Rothschild, syn Edmonda Adolpha.
↑NOEL, Michael. The Twenty Most Influential Businessmen Of All Time [online]. Forbes, 2005-07-29 [cit. 2007-07-14]. Dostupné online.
↑ Rothschild.com. www.rothschild.com [online]. [cit. 2008-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-10.
Literatura
COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN978-0415260305. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rothschildové na Wikimedia Commons
.jpg)
