Rolls-Royce Spey (tovární označení RB.163, RB.168 a RB.183) byl jedním z prvních sériově vyráběnýchdvouproudových motorů na světě. Jde o dvouproudový motor s celkovým obtokem, s nízkým obtokovým poměrem (u prvních verzí byl obtokový poměr 0,64).
Vývoj motoru navázal na konstrukci typu Rolls-Royce Conway (první sériově vyráběný dvouproudový motor na světě). RB.163 Spey měl pokrýt poptávku na trhu po menších motorech — kupř. Conway 540 z letounu Vickers VC10 měl tah 93,41 kN. První motory RB.163 se dostaly do provozu roku 1964 na dopravních letounechBAC 1-11 (One-Eleven) a Hawker Siddeley Trident, později poháněl i letouny Fokker F.28 Fellowship. Uplatnění ovšem posléze nalezl i ve vojenském letectví (v typové řadě RB.168), např. u britské verze Phantomů II (FG.1 a FGR.2), kde nahradil původní americké motory General Electric J79.
Koncept motoru Spey, původně určený pro trh civilních proudových dopravních letadel, byl také použit u různých vojenských letounů a později sloužil jako lodní turbohřídelový motor známý jako Marine Spey. Dále se stal základem pro novou civilní linii motorů - Rolls-Royce RB.183 Tay.
Letecké verze základního modelu Spey nashromáždily přes 50 milionů hodin letového času.[1] V souladu s tradicí firmy Rolls-Royce dostal motor jméno po řece Spey.
