Edith Frickereová (1795–1838; její smrt) Caroline Anne Bowlesová (1839–1843; jeho smrt)
Děti
Margaret Edith Southey[1][2] Edith May Southey[1][2] Herbert Castle Southey[1][2] Emma Southey[1][2] Bertha Southey[1][2] Katherine Southey[1][2] Isabel Southey[1][2] Charles Cuthbert Southey[1][2]
Pocházel z rodiny obchodníka s plátnem. Většinu dětství strávil v Bathu u své tety. Studoval na Westminsterské škole, odkud byl vyloučen za vydání článku proti tělesným trestům studentů ve svém časopise The Flagellant. Následně studoval teologii na Balliol College na Oxfordské univerzitě, ale studium neukončil. Seznámil se s Coleridgem, se kterým jej spojoval obdiv k Francouzské revoluci (později ale odsuzoval francouzské výboje) a se kterým napsal divadelní hruThe Fall of Robespierre (1794, Robesiperrův pád). Rovněž s nín pořádal v Bristolu politické přednášky a plánoval založení utopické osady Pantisokracie v Pensylvánii, ale jejich plán se nepodařilo uskutečnit. Oba přátelé se roku 1795 oženili se sestrami Frickerovými (Southey s Edith, Coleridge se Sárou).[5]
Brzy po svatbě odjel na půl roku do Španělska a Portugalska, kde studoval tamější literaturu. Po návratu vstoupil do právnické školy Gray's Inn, ale ani zde dlouho nevydržel. Trvale se usadil v anglické jezerní oblasti Lake District, začal vydávat své epické básně vyznačující se skvělou formou a stal se velmi oblíbený. Roku 1813 se stal oficiálním dvorním básníkem, když přijal titul Poet Laureate, který předtím odmítl Walter Scott, a byl oficiálně pověřen sepsáním životopisulorda Nelsona. Roku 1820 se dostal do sporu s Georgem Gordonrm Byronem kvůli své apoteóze na choromyslného krále Jiřího III.A Vision of Judgement (Vidění soudu) napsané po králově smrti a obsahující i útoky na Byrona, kterou Byron vtipně odsoudil. Po smrti své manželky Edith se roku 1839 znovu oženil s Caroline Anne, dcerou kapitána indické společnosti Charlese Bowlese, která sama byla úspěšnou spisovatelkou. Roku 1840 by raněn mrtvicí a zůstal v bezvědomém stavu až do smrti.[6]
Letters Written During a Short Residence in Spain and Portugal (1797, Listy napsané během krátkého pobytu ve Španělsku a Portugalsku), zážitky z cest.
St. Patrick's Purgatory (1798, Očistec sv. Patrika], balada.
The Battle of Blenheim (1798, Bitva u Blenheimu), protiválečná báseň týkající se bitvy u Blenheimu.
The Devil's Thoughts (1799, Ďáblovy myšlenky), báseň, společně s Coleridgem, roku 1827 upraveno a vydáno pod názvem The Devil's Walk (Ďáblova procházka).
English Eclogues (1799, Anglické eklogy), básně.
Thalaba the Destroyer (1801, Thalaba zhoubce), epická báseň z arabského prostředí o chlapci, který bojuje se zlými kouzelníky.
The Inchcape Rock (1802, Inchcapské skály), balada o varovném zvonu, umístěném ve 14. století na pískovcový útes u pobřeží Skotska.
Madoc (1805), epická báseň o velšském princi, který ve 12. století uprchl před náboženským konfliktem do Ameriky, kde se střetl s Aztéky kvůli jejich provozování krvavých lidských obětí.
Letters from England by Don Manuel Alvarez Espriella (1807, Listy z Anglie od dona Manuela Alvareze Esprielly), dílo zaměřené na sociální problematiku,
Curse of Kehama (1810, Kehamova kletba), fantastická epická báseň založená na indických pověstech vyprávějící o knězi Kehamovi, který se snaží ovládnout démonické síly, aby se stal se bohem.
History of Brazil (1810–1819, Dějiny Brazílie), tři svazky.
Lives of the British Admirals, with an Introductory View of the Naval History of England (1833–1840, Životy britských admirálů s úvodním pohledem na námořní historii Anglie), pět svazků.
The Doctor (1834-1837, Lékař), sedm anonymně vydaných almanachů obsahujících různé příběhy a anekdoty, včetně klasického díla pro děti The Story of the Three Bears (1837, Příhody tří medvědů).
The poetical works of Robert Southey (1837, Básnická díla Roberta Southeyho), souborné vydání básnických spisů, které Southey sám uspořádal.
Jezerní básníci, Praha: Mladá fronta1999, výbor představuje básnickou tvorbu představitelů tzv. jezerní školy anglického romantismu Williama Wordswortha, Samuela Taylora Coleridgeho a Roberta Southeyho, přeložil Zdeněk Hron.
Tušivá rozpomnění: jezerní básníci, Praha: Jitro2010, antologie z díla anglických raných romantiků, přeložil Václav Renč.