Přírůstek věci

Přírůstek věci je jedním z originárních způsobů nabytí vlastnického práva, vzniká tedy nezávisle na vlastnickém právu dřívějšího vlastníka.^[1] Přírůstek se stane samostatným předmětem vlastnického práva buď oddělením (separace) a nebo tím, že přiroste k hlavní věci (akcese) a zůstane tak její součástí.^[2]

V českém právu byl původně upraven pouze v případě vzniku vlastnického práva separací v § 135a a v § 162 odst. 2 občanského zákoníku.^[3] Od roku 2014 však nový občanský zákoník tento právní institut pojednává v § 1066 až § 1088 komplexněji a počítá i s akcesí.^[4] Přírůstky se dělí na přirozené, dané působením přírody, umělé, způsobené člověkem, a smíšené, což je kombinace předchozích.^[2]

Přirozený přírůstek

Přirozený přírůstek znamená rozšíření vlastnictví přirozeným způsobem bez přičinění vlastníka.^[5]

Přírůstek nemovité věci (§ 1066–1067)

Plody, které pozemek vydává sám od sebe, aniž je obděláván, náleží vlastníkovi pozemku.^[6] Jedná se o plody pozemku, např. zemědělské plody, okrasné dřeviny nebo tráva. Zkrátka vše, co se na pozemku vyskytuje a není do jeho růstu zasahováno lidskou činností. Je ale nutné rozlišovat oddělené a neoddělené plody. Neoddělené vždy patří vlastníkovi nemovitosti a oddělené patří držiteli. Proto plody, které spadnou ze stromu nebo keře na sousední pozemek, náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To ale neplatí v případě, že je sousední pozemek veřejným statkem.^[7]

Zákon pojednává i o vlastnictví stromu. Zde je rozhodující, z jakého pozemku vyrůstá kmen. Nezáleží tedy na dosahu zakořenění stromu ani na dosahu jeho větví. Pokud ale kmen vyrůstá na hranici pozemků různých vlastníků, strom je společný.^[8]

Naplavenina a strž (§ 1067–1071)

Takovýto přírůstek vzniká v důsledku působení přírodních sil. Občanský zákoník zmiňuje naplaveninu, strž, ostrov a koryto.^[8]

Naplavenina je postupně připlavená zemina ke břehu vlastníkova pozemku, kterou vlastník nemá povinnost navracet, protože nelze s jistotou určit, kdo je jejím vlastníkem.^[5]

Strž je utržená velká a rozeznatelná část cizího pozemku vodním proudem připlavená k pozemku jiného vlastníka. Je zde stanovená lhůta v délce jednoho roku, kdy má vlastník odplavené části možnost uplatnit své právo u soudu. Pokud tohoto práva využije, k přírůstku nedojde, přestože stržený pozemek zůstane fakticky spojen s cizím pozemkem. V opačném případě se nenávratně stane součástí pozemku.^[5]

Ostrov je oddělená část původního pozemku vodním proudem a zůstává vlastníkovi původního pozemku.^[5] V případě, že původní pozemek nikdo nevlastní, ostrov náleží vlastníkovi vodního koryta.^[8]

Vodní koryto vytvořené důsledkem vzniku strže nebo ostrova zůstává vlastníkovi původního koryta.^[8]

Přírůstek movité věci (§ 1072–1073)

Za přírůstky movité věci jsou považovány užitky, plody či úroky. Patří sem i plody zvířat, přestože zvířata již nejsou považována za věc. Plody jsou totiž myšleny nejen mláďata, ale např. i mléko.^[8]

Umělý přírůstek

Umělý přírůstek je navýšení vlastnictví v důsledku aktivního lidského jednání.^[9]

Zpracování (§ 1074–1077)

Zpracování je spojení věcí více různých vlastníků, čímž vznikne nová věc kvalitativně na vyšší úrovni než byla věc zpracovávaná,^[9] kterou buď nelze uvést zpět do předešlého stavu a nebo jen stěží.^[10] Jako příklad lze uvést vytvoření židle zpracováním dřeva či sochy opracováním kamene.

Smísení (§ 1078–1082)

Smísením věcí více vlastníků, které jsou různého druhu dojde k vytvoření směsky (např. slitím či smísením sypkých materiálů).^[11] Tento stav věci je již nevratný, ale celek lze bez porušení podstaty rozdělit na díly.^[2]

Stavba (§ 1083–1086)

V novém občanském zákoníku je nově uvedeno uplatnění tzv. superficiální zásady (superficies solo cedit). Znamená to, že jakákoli věc, tedy stavební materiál spojený s pozemkem, se stává jeho součástí a není tak v právním smyslu samostatnou věcí.^[11] Stavbou tímto zpravidla dochází ke zhodnocení pozemku.^[12]

Přestavek (§ 1087)

Pokud při postavení trvalé stavby dojde k tomu, že stavba jen malou částí přesahuje na sousední pozemek, přiroste tato část pozemku tomu, na jehož pozemku stojí převážná část stavby.^[13]

Přestavek musí splňovat tyto podmínky:^[14]

• stavba musí být trvalá, ne přechodná
• přestavek může být jedině v úrovni zemského povrchu
• stavba musí být zřízena v dobré víře, že staví na svém pozemku
• stavba na pozemek zasahuje pouze malou částí, což je obvykle jedna desetina velikosti stavby

Vlastníkovi dotčeného pozemku pak musí být zřizovatelem stavby nahrazena obvyklá cena nabytého pozemku.^[15]

Smíšený přírůstek

Typickým smíšeným přírůstkem je osetí pozemku cizím semenem nebo osázení cizími rostlinami. Oboje pak náleží vlastníkovi pozemku, v případě rostlin vzniká vlastnictví po zapuštění jejich kořenů.^[16]

Reference

1. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1351-4. S. 578. 
2. SPÁČIL, Jiří. Věcná práva. Praha: C. H. Beck, 2018. ISBN 978-80-7400-711-8. S. 84. 
3. HENDRYCH, Dušan. Právnický slovník. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-059-1. S. 893. 
4. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
5. DVOŘÁK, Jan. Občanské právo hmotné. Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-935-9. S. 55. 
6. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1066. [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
7. NOVOTNÝ, Petr; NOVOTNÁ, Monika. Nový občanský zákoník - Vlastnictví a věcná práva. 2. vyd. Praha: Grada, 2017. ISBN 978-80-271-0610-3. S. 49. 
8. NOVOTNÝ, Petr; NOVOTNÁ, Monika. Nový občanský zákoník - Vlastnictví a věcná práva. 2. vyd. Praha: Grada, 2017. ISBN 978-80-271-0610-3. S. 50. 
9. DVOŘÁK, Jan. Občanské právo hmotné. Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-935-9. S. 56. 
10. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1074 odst. 1. [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
11. DVOŘÁK, Jan. Občanské právo hmotné. Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-935-9. S. 57. 
12. DVOŘÁK, Jan. Občanské právo hmotné. Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-935-9. S. 58. 
13. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1087 odst. 1. [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
14. DVOŘÁK, Jan. Občanské právo hmotné. Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-935-9. S. 59. 
15. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1087 odst. 2. [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
16. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1088 odst. 1. [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.