Meteorologická družice sloužící k určení hodnot, podle kterých lze předpovídat počasí.Bimetalový teploměrMiskový anemometr
Předpověď počasí je prognóza počasí, založená na využití poznatků o fyzikálních zákonitostech. Počasí je definováno mnoha faktory (hlavně atmosférickým tlakem, vlhkostí, teplotou a větry). K předpovědi počasí je třeba tyto faktory sledovat a k tomu slouží mnoho technických zařízení a přístrojů. Nicméně povaha atmosféry a neúplné chápání přírodních procesů znamenají, že předpovědi nejsou zcela přesné a neomylné.
Historie
První přístrojová měření se prováděla ve francouzském městě Clermont Ferrand v roce 1649. První meteorologická síť stanic pak vznikla v Toskánsku v roce 1652. V letech 1719-1720 v Zákupech u České Lípy se provádělo měření meteorologických vlivů.[1]Klementinum je provádí od roku 1752. Během 19. století vzrostl význam meteorologie v souvislosti s potřebou zajistit dobré podmínky pro přesuny armád a loďstev, což znamenalo vyvinout postupy pro zmapování pohybu hlavně mořských bouří. Moderní předpovědi počasí využívají rozsáhlých matematických modelů a pokoušejí se stanovit poměrně s vysokou spolehlivostí, jak se bude počasí v následujících dnech vyvíjet. Skutečností ovšem je, že u dlouhodobých předpovědí tato přesnost klesá. Konkrétní stav počasí v daném místě je díky chaotičnosti systému pro vzdálenější budoucnost nepředpověditelný. Ljapunovův exponent je pak tak veliký, že pro časy delší než týden je účinná předpověď neuskutečnitelná.[2] I přes exponenciální nárůst výpočtového výkonu používaných počítačů přesnost předpovědí roste jen pomalu. Úspěšnost předpovědí stavu počasí za týden neroste o více než 10 % za 10 let pokroku[3] a u předpovědi na den vzrostla pouze o 10 % za 40 let a dosahuje až 95 %.[4] Přesto může umělá inteligence předpovědi dále vylepšit.[5] Pokud nejde o lokální předpověď, tak dokáže lepší předpovědi.[6]
