První vláda Roberta Fica byla v letech 2006–2010 vláda na Slovensku. Vznikla po parlamentních volbách, které se uskutečnily 17. června 2006.
Předsedou vlády byl Robert Fico. Vládu tvořila koalice tvořená stranami SMER – sociálna demokracia, Slovenská národná strana a Ľudová strana – Hnutie za demokratické Slovensko. Vláda měla 16 členů, z nichž 11 získal SMER-SD, 3 SNS a 2 ĽS-HZDS.
Složení vlády
Počet členů podle navrhujících subjektů
Vývoj ve vládě
Koaliční smlouva a hlasování o důvěře
Podle koaliční smlouvy se předsedou vlády stal Robert Fico a koaliční strany si rozdělily ministerstva v poměru SMER : SNS : ĽS-HZDS — 11 : 3 : 2, podle poměrného výsledku voleb.[3] SNS získala ministerstvo školství, dále výstavby a regionálního rozvoje a ministerstvo životního prostředí, ĽS-HZDS ministerstva zemědělství a spravedlnosti.[4] Z důvodu kontroverzní minulé vlády Vladimíra Mečiara (ĽS-HZDS) a Jána Sloty (SNS)[4] byli za ministry jmenováni členové koaličních stran a ne některý z jejich předsedů. Předsedové působili celé volební období jako poslanci NR SR a vládu řídili z koaliční rady.[4]
11 členů vlády patřilo mezi bývalé členy Komunistické strany Slovenska, slovenské buňky KSČ.[5]
Při hlasování o důvěře vlády ji 4. srpna 2006 důvěru vyslovilo 80 ze 135 přítomných poslanců. Proti bylo 55. Z koalice nebyli přítomni Vladimír Mečiar a Beata Sániová z ĽS-HZDS, za SMER-SD chyběl Ján Richter a za SNS Jaroslav Paška a Rudolf Púčik.[6]
Činnost vlády
Koalice podle předvolebního příslibu zrušila placení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Plánovala přehodnotit i další hospodářské a sociální reformy po předešlé Dzurindově vládě.[4] Dotkla se více národnostních otázek, když řešila spor o dvoujazyčných zeměpisných názvech v maďarštině,[7] nebo schválila zákon o pozbytí státního občanství SR při získaní občanství jiného.[8]
ĽS-HZDS požadovala zrušení Speciálního soudu SR.[9] Soud byl nakonec zrušen Ústavním soudem SR, ale jeho působnost převzal Specializovaný trestní soud SR, jehož vznik Fico prosadil v zkráceném konání v parlamentu společně s opozicí.[10]
V roce 2009 SNS ztratila ministerstvo životního prostředí pro kauzu netransparentního prodeje emisních kvót.[11]
Dnes již bývalý náměstek Ministerstva obrany ČR Jaroslav Kopřiva při domlouvání korupční zakázky v létě 2010 uvedl, že jeho kontakty byla navázány i na vládu Roberta Fica.[12]
Odkazy
Poznámky
- ↑ S platností k 30. červnu 2010 došlo ke zrušení ministerstva zákonem č. 37/2010 Z. z., jeho agendu od 1. července 2010 převzalo ministerstvo zemědělství, životního prostředí a regionálního rozvoje.
Reference
Související články
Externí odkazy
První vláda Roberta Fica |
|
Předseda vlády | |
|
Členové v den jmenování vlády 4. července 2006 |
Dušan Čaplovič (místopředseda vlády pro znalostní společnost, evropské záležitosti, lidská práva a menšiny, SMER-SD) • Robert Kaliňák (místopředseda vlády, vnitro, SMER-SD) • Ján Mikolaj (místopředseda vlády, školství, SNS) • Štefan Harabin (místopředseda vlády, spravedlnost – konec úřadu 23. června 2009, ĽS-HZDS) • Ľubomír Jahnátek (hospodářství, SMER-SD) • Ján Počiatek (finance, SMER-SD) • Ľubomír Vážny (doprava, pošty a telekomunikace, SMER-SD) • Miroslav Jureňa (zemědělství – konec úřadu 28. listopadu 2007, ĽS-HZDS) • Marian Janušek (výstavba a regionální rozvoj – konec úřadu 15. dubna 2009, SNS) • František Kašický (obrana – konec úřadu 30. ledna 2008, SMER-SD) • Ján Kubiš (zahraniční věci – konec úřadu 26. ledna 2009, nestraník) • Viera Tomanová (práce, sociální věci a rodina, SMER-SD) • Jaroslav Izák (životní prostředí – konec úřadu 18. srpna 2008, SNS) • Marek Maďarič (kultura, SMER-SD) • Ivan Valentovič (zdravotnictví – konec úřadu 3. června 2008, SMER-SD) |
|
Členové jmenovaní později |
| 28. listopadu 2007 | | | 30. ledna 2008 | | | 3. června 2008 | | | 18. srpna 2008 | | | 18. října 2008 | | | 26. ledna 2009 | | | 15. dubna 2009 | | | 20. května 2009 | | | 3. července 2009 | | | 16. září 2009 | | | 29. října 2009 | | | 11. března 2010 |
Ján Mikolaj (výstavba a regionální rozvoj, SNS, ve vládě již jako ministr školství) |
|