Prut v mechanice je prvek, u něhož jeden délkový rozměr l značně převládá nad rozměry příčnými d, h.[1] Prut je možné definovat také pomocí tělesa vytvořeného pohybem těžištěprůřezu po střednici, při kterém je k ní průřez kolmý. Střednice může být obecně přímá, lomená či zakřivená čára.[1] Prut je v teorii idealizací skutečného tvaru prvku, při zanedbání nepřesností v geometrii, nestejnorodosti materiálu a jeho vlastností. Pruty jsou nejjednoduššími konstrukčními prvky, z nichž lze kombinací vytvořit složitější prutové soustavy – prutové konstrukce. Konce prutu a spojnice dvou nebo více prutů v bodě se nazývají styčníky. Praktickými příklady typů prutů podle nejčastějšího způsobu namáhání jsou například nosník (ohyb, smyk, krut), sloup (tlak), vzpěra (vzpěrný tlak), táhlo (tah), příčle (tah, tlak, ohyb), zavěšené lano (tah). Obecně lze aplikováním různých zatížení u každého typu prutu kombinovat různé druhy namáhání.
Rozdělení prutů
Pruty lze dělit podle:
tvaru střednice
polohy střednice v prostoru
materiálu
uzavřenosti průřezu
tvaru průřezu (nejběžnější)
proměnnosti průřezu prutu na délce
typu namáhání průřezu
přímé
lomené
zakřivené
obecného tvaru
rovinné
prostorové
dřevěné
ocelové
betonové (železobetonové)
kompozitní
s otevřeným průřezem (např. I, U, H, C, L, T)
s uzavřeným průřezem (např. krabicové, trubkové, komorové)
otevřené (I,U,H...)
obdélníkové
čtvercové
kruhové (plné)
trubkové (duté)
složené
tenkostěnné
prut konstantního průřezu
prut proměnného průřezu (změny mohou být skokové nebo plynulé)
ohýbané
tažené
tlačené
kroucené
namáhané smykem
kombinací
Absolutně tuhý prut
Pojem absolutně tuhého prutu je abstraktním modelem reálného prutu, užívaným při řešení teoretických problémů mechaniky. Absolutně tuhý prut je idealizací, která předpokládá, že jakákoliv změna na jednom konci prutu se okamžitě projeví i na druhém konci. To znamená, že materiál prutu má nulovou pružnost, resp. nekonečně velkou tuhost. V reálném prutu se tato změna, např. silový impulz, šíří z místa působení vždy reálnou rychlostí, která je menší než rychlost světla c. Příkladem absolutně tuhého prutu je kyvný prut.
Podle toho, zda je prut rovinný či prostorový může mít různý počet stupňů volnosti. Prut má obecně na přímce 1 stupeň volnosti (1 posun), v rovině má 3 stupně volnosti (2 posunutí, 1 pootočení). V prostoru má 6 stupňů volnosti (3 posunutí, 3 pootočení). Tyto stupně volnosti mu mohou být odebrány vedeními či vazbami. Tyto vazby mohou být jedno- až šesti-násobné, podle toho, kolik stupňů volnosti prutu odebírají.
Reference
↑ abJaroslav Kadlčák, Jiří Kytýr, Statika stavebních konstrukcí I., VUTIUM, Brno 1998, str. 159,160
Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!