Polská lidová strana „Piast” (polskyPolskie Stronnictwo Ludowe „Piast”, zkratka PSL „Piast”) byla politická strana působící na počátku 20. století mezi polskou populací Rakouska-Uherska, respektive Předlitavska, zejména v Haliči, později šlo o politickou stranu v meziválečném Polsku, jejíž voličská základna se již neomezovala jen na oblast Haliče.
Po vzniku samostatného polského státu v roce 1918 se strana rozšířila o další subjekty i z jiných částí dříve rozděleného Polska, čímž získala celostátní oporu. Ve 20. letech šlo o nejsilnější rolnickou politickou stranu v Polsku. V Sejmu se profilovala jako centristická síla. Byla opakovaně zastoupena ve vládních koalicích a její předseda Wincenty Witos byl třikrát polským premiérem. Měla značný vliv na rolnické a družstevní organizace. Mezi hlavní představitele strany patřili Jakub Bojko, Wincenty Witos, Maciej Rataj nebo Władysław Kiernik. Tiskovým orgánem byly listy Piast, Wola Ludu, Gazeta Ludowa, Włościanin nebo Gazeta Grudziądzka.[1]
