Stavební podúsek 2./X. Kunvald vznikl při stavbě těžkých objektůčeskoslovenského opevnění v letech 1937–1938 ve východních Čechách poblíž Bartošovic v Orlických horách. Podúsek byl zadán ke stavbě pražské firmě Hlaváček & Müller dne 12. ledna 1937. Vyprojektováno a postaveno bylo celkem 10 pěchotních srubů, jež byly obsazeny II./19. a III./19. hraničářským praporem.
Základní údaje
Ženijní skupinové velitelství X Rokytnice v Orlických horách zadalo stavbu podúseku 2./X. firmě Hlaváček & Müller, Praha XIV. dne 12. ledna 1937. Prvním pracovním dnem se stal 22. duben 1937 a výstavba všech 10 těžkých objektů měla trvat maximálně 200 dní, zadávací částka činila 5 522 910,80 Kč. Velitelem podúseku byl ustanoven kpt. žen. Ing. Adolf Benda, stavbyvedoucím se stal por. stav. Josef Bernát.
Střežení budovaných objektů zajišťoval strážní prapor I. z Rokytnice v Orlických horách pod velením mjr. pěch. Jana Prágra, který byl zřízen 15. června 1937 a zrušen 1. května 1938. Z jeho příslušníků byly následně vytvořeny II. a III. prapor hraničářského pluku 19. V září 1938 byl prostor podúseku Kunvald obsazen částí II. praporu (zatímní velitel škpt. pěch. František Cerman) hraničářského pluku 19 a částí III. praporu (velitel mjr. pěch. Jan Prágr) hraničářského pluku 19. Oba prapory byly podřízeny Hraniční oblasti 35.[1]
Průběh linie
Stavební firmě bylo zadáno 10 pěchotních srubů označených R-S 65 – R-S 74. Původně byl podúsek projektován Ženijním skupinovým velitelstvím III Králíky, dodatečně však bylo pro urychlení prací zřízeno samostatné ŽSV v Rokytnici, pod které připadly čtyři západní podúseky v Orlických horách.
Linie začíná srubem R-S 65 poblíž Předního vrchu, západně od silnice spojující Bartošovice v Orlických horách a Kunvald, kde navazuje na sousední podúsek 1./X. Zaječiny. Dále pokračuje Žamberskými lesy severozápadním směrem, přičemž některé objekty se nachází nedaleko červeně značené Jiráskovy cesty. Jižně od osad Panské Pole a Hanička se nachází srub R-S 72 „Nízká“, v němž je provozováno muzeum. Linie končí mezi oběma zmíněnými osadami u silnice z Rokytnice v Orlických horách do Bartošovic, kde se nachází památkově chráněný objekt R-S 74. Ten je jediným z celého podúseku, který stojí v otevřeném terénu, a také jediným, který disponuje původními pancéřovými zvony. Linie dále pokračuje podúsekem 3./X. Hanička.
Při prvotních návrzích linie v srpnu 1935 zvažovalo Ředitelství opevňovacích prací v prostoru pozdějšího podúseku Kunvald výstavbu dělostřelecké tvrze Bartošovice s bojovými objekty R-S 66 – R-S 69 a vchodovým objektem R-S 69a. V září toho roku ale byla schválena varianta linie s nedalekou tvrzí Hanička.[2]
↑HAMÁK, Bedřich; VONDROVSKÝ, Ivo. Mobilizovaná československá armáda 1938 (30. září 1938). Dvůr Králové nad Labem: Ing. Jan Škoda – Fortprint, 2011. ISBN978-80-86011-43-1. S. 100–105.
↑NOVÁK, Jiří. Dělostřelecká tvrz „Hanička“. Orlické hory. Jablonné nad Orlicí: Jiří Novák, 2003. ISBN80-86514-03-X. S. 3–7.
STEHLÍK, Eduard, a kol. Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935–38. Dvůr Králové nad Labem: Ing. Jan Škoda – Fortprint, 2010. 304 s. ISBN978-80-86011-41-7.