Zařazení plodů (lat.fructus) mezi zeleninu může být někdy problematické, zvláště v jazycích, kde se pro plod i ovoce používá stejné slovo – např. anglické fruit. Závisí pak na tom, zda v dané zemi převládá hledisko botanické nebo praktické (kulinářské)[1]. Z botanického hlediska proto plodiny, které vznikají z reprodukční části rostliny (typicky z květu), tedy nesou a svojí dužinou chrání semena pro následné rozmnožování (rajče, okurka, meloun, paprika, jablko), jsou považovány za ovoce. Plodiny, které vznikají z kořene, stonku nebo z listu rostliny, jsou dle tohoto hlediska považovány za zeleninu.[2][3][4][5] Neexistuje ovšem jednotná definice pojmu ovoce. Jedinou možností, jak přesně určit, co je a co není ovocem, je určit toto dohodou a taxativně vyjmenovat. Ovoce se obvykle nerozděluje botanicky, ale hospodářsky.[6]
Například Směrnice Rady č. 2001/113/ES, o ovocných džemech, rosolech a marmeládách a kaštanovém krému určených k lidské spotřebě definovala pro potřeby směrnice vybranou plodovou zeleninu (okurky, rajčata, dýně, melouny) spolu např. s mrkví jako ovoce.[7]
Reference
↑Why Tomatoes Are Fruits, and Strawberries Aren't Berries. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
