Pieter Verbrugghen I se narodil v roce 1615 v Antverpách. V roce 1625 se učil sochařskému umění u Simona de Neefa.[1] Později pracoval u Erasma Quellina I., známého vlámského sochaře a zakladatele antverpské umělecké dynastie. V roce 1641 se oženil s jeho dcerou Cornelií Quellinus.[2] Tímto manželstvím se stal švagrem předního antverpského sochaře Artuse Quellina staršího. V roce 1641 se stal v Antverpách mistrem Cechu Svatého Lukáše a v roce 1659 se stal v tomto cechu děkanem. Jeho první manželka zemřela v roce 1662 a v roce 1665 se oženil znovu s Elisabethou Lemmens.[1]
O jeho životě psal ve své publikaci o umělcích Het Gulden Cabinet (Zlatý kabinet) vlámský básník, právník a politik z Liera Cornelis de Bie. Kniha byla vydána v roce 1662. Článek o Verbrugghenovi obsahoval rytinu s Verbrugghenovým portrétem.[3]
Dílo
Pieter Verbrugghen I. tvořil v typicky vlámském barokním stylu, který se naučil při spolupráci se svým švagrem Artusem Quellinem I.[2]
Pracoval hlavně na výzdobě antverpských katedrál a kostelů. Realizoval čelní výzdobu varhan v Katedrále Panny Marie v Antverpách podle návrhu Erasma Quellina II.[4] Mezi lety 1658 až 1660 jeho dílna postavila dubovou zpovědnici v kostele Sv. Pavla v Antverpách.[5] V roce 1654 pro tento kostel ve spolupráci s Artusem Quellinem starším postavil dubovou varhanní skříň a v roce 1670 spolu se svým synem Pieterem Verbrugghenem II. navrhl podobu hlavního oltáře.[2]
Kazatelna v kostele St. Gummaruse v Lieru je další jeho známá práce.[6] Původní design kazatelny vytvořil Erasmus Quellinus I. Po jeho smrti návrh poněkud změnil jeho syn Artus a Pieter Verbrugghen pak návrh realizoval.[7]
BALDINUCCI, Filippo. Notizie de' Professori del Disegno, Da Cimabue in qua, Secolo V. dal 1610. al 1670. Distinto in Decennali (or Notice of the Professors of Design, from Cimabue to now, from 1610-1670). [s.l.]: Stamperia S.A.R. per li Tartini, e Franchi (Googlebooks entry), 1728. Dostupné online. S. 379.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.