Pedro Hurtado de Mendoza (1578, Balmaseda – 10. listopadu 1641, Madrid) byl baskický scholastický filozof a teolog.
Filosofické dílo
Byl učitelem filozofie a teologie ve Valladolidu a na univerzitě v Salamance.
Hurtado patřil ke třetí generaci jezuitských učenců a inicioval posun od realističtějších postojů Francisca Suáreze a Gabriela Vásqueze ke konceptualismu[1], charakteristickému pro tuto generaci. Jeho konceptualistické tendence dále rozvíjeli jeho žáci Rodrigo de Arriaga a Francisco Oviedo.
Dílo
- Disputationes a Summulis ad Metaphysicam (Valladolid 1615) přetištěno jako: Disputationes ad universam philosophiam (Lyon 1617) a jako: Universa philosophia (Lyon 1624).
- Disputationes scholasticae et morales de tribus virtutibus theologicis. De fide volumen secundum , Salamanca, 1631.
- Disputationes scholasticae et morales de spe et charitate, volumen secundum, Salamanca, 1631.
- Disputationes de Deo homine, sive de Incarnatione Filii Dei, Antverpy, 1634.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pedro Hurtado de Mendoza na anglické Wikipedii.
- ↑ Daniel Heider, Universals in Second Scholasticism, John Benjamins Publishing Company, 2014, p. 18.
Literatura
- CARUSO, Ester. Pedro Hurtado de Mendoza e la rinascita del nominalismo nella Scolastica del Seicento. Firenze: La Nuova Italia, 1979. Je zde použita šablona
{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- Daniel D. Novotný, “The Historical Non-Significance of Suárez’s Theory of Beings of Reason: A Lesson From Hurtado”. In Suárez's Metaphysics in its Systematic and Historical Context, ed. Lukáš Novák, Berlin: De Gruyter, 2014, 183-207.
- Jacob Schmutz, "Hurtado et son double. La querelle des images mentales dans la scolastique moderne", dans: Lambros Couloubaritsis, Antonino Mazzù (eds.), Questions sur l'intentionnalité, Bruxelles: Ousia, 2007, 157-232.
Související články
Externí odkazy
