Pavel Popovič

Pavel Romanovič Popovič
Kosmonaut CPK
Státní příslušnost	SSSR
Datum narození	5. října 1930
Místo narození	Uzyn, Kyjevská oblast, Ukrajinská SSR, SSSR
Datum úmrtí	29. září 2009 (ve věku 78 let)
Místo úmrtí	Gurzuf, Krym, Ukrajina
Jiné zaměstnání	vojenský pilot
Hodnost	Generálmajor letectva (5. května 1976)
Čas ve vesmíru	18 dní, 16 hodin a 27 minut
Kosmonaut od	7. března 1960
Mise	Vostok 4, Sojuz 14
Kosmonaut do	26. ledna 1982
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Romanovyč Popovyč (ukrajinsky Павло Романович Попович, rusky Павел Романович Попович – Pavel Romanovič Popovič; 5. října 1930 Uzyn – 29. září 2009, Gurzuf, Krym) byl sovětský vojenský letec a kosmonaut ukrajinské národnosti. Letěl do kosmu dvakrát, v lodi Vostok 4 a v Sojuzu 14, v obou případech byl velitelem lodě.

Život

Po absolvování základní školy se šel učit truhlářskému řemeslu v Bílé Cerkvi. V roce 1945 byl přijat do Komsomolu. Po vyučení pokračoval čtyřletým studiem na průmyslové škole pracovních záloh v Magnitogorsku na Urale.^[1] V roce 1951 se stal konstruktérem a brzy poté vstoupil do vojenského leteckého učiliště. A zapojil se v místním aeroklubu do létání. Nastoupil základní vojenskou službu v Novosibirsku u vojenského stíhacího letectva. Zde se seznámil se svou budoucí ženou. Roku 1954 v hodnosti poručíka nastoupil u letců na severu SSSR a za dva roky byl odvelen na Dálný východ a tady se oženil. Manželka Marina byla civilní příslušnicí vojenského letectva a má s ní dvě děti. Za splnění vládního úkolu byl roku 1961 vyznamenán Řádem rudé hvězdy. Poté se dostal do výcvikového střediska kosmonautů v Hvězdném městečku.

Lety do vesmíru

V roce 1962 odstartoval z Bajkonuru v kosmické lodi Vostok 4 na oběžnou dráhu kolem Země. Letěl v lodi sám. A protože spolu s jeho lodí byl ve vesmíru i Vostok 3, šlo o první skupinový let dvou lodí na světě. Přistál na padáku.

V roce 1973 se připravoval s Arťuchinem k letu na vypuštěnou orbitální stanici Saljut 2 / Almaz 101-1. Stanice však předčasně zanikla.^[2] V přípravě oba zůstali.

Podruhé letěl v roce 1974 a to se Sojuzem 14 společně s Jurijem Arťuchinem. I tento šestnáctidenní let, z větší části na orbitální stanici Saljut 3, byl úspěšný. Start i cíl byl obdobný, jako při prvním letu, tedy na území Kazachstánu.

• Vostok 4 (12. srpen 1962 – 15. srpen 1962)
• Sojuz 14, Saljut 3, Sojuz 14, (3. červenec 1974 – 19. červenec 1974)

Po letech

V době startu československého kosmonauta Remka (1978) byl generálem a měl službu v řídícím středisku letů.^[3]

Odkazy

Reference

1. CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha: Práce, 1987. Kapitola Pod znakem Berkut, s. 17. 
2. PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Kosmická obydlí, s. 199. 
3. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Pavel Romanovič Popovič, s. 183. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Romanovič Popovič na Wikimedia Commons
• Popovič na webu Kosmo

Portály: Kosmonautika