Pád vlády začal Aférou Ibiza, kdy byla v květnu 2019 zveřejněna videonahrávka, ke které se později přihlásil vídeňský právník íránského původu Ramin Mirfakhrai,[2] na které vůdce Svobodné strany Rakouska Heinz-Christian Strache a jeho zástupce Johann Gudenus jednali na Ibize s ženou, která se vydávala za neteř ruského oligarchy, o možnosti přihrát mu státní zakázky výměnou za předvolební podporu.[3] Oba následně rezignovali. Kancléř Kurz se sešel s prezidentem Alexandrem Van der Bellenem a oba vyjádřili úmysl uspořádat předčasné volby. Kurz také oznámil, že odvolá i ministra vnitraHerberta Kickla, který byl rovněž členem FPÖ a tudíž by byl hlavním nadřízeným nad vyšetřováním svých spolustraníků. To vedlo k rezignaci všech ostatních ministrů za FPÖ a rozpadu koalice. Kurzova jednobarevná vláda následně 27. května neprošla hlasováním o důvěře[4] a zemi následně řídil vicekancléř Hartwig Löger, než prezident Alexander Van der Bellen jmenoval 3. června úřednickou vládu vedenou Brigitte Bierleinovou.[5]
Předvolební průzkumy
Předvolební průzkumy těsně po aféře ani výsledek rakouských voleb do Evropského parlamentu konaných koncem května pár dní po vypuknutí aféry neukazovaly zásadní změny měnící pořadí stran oproti volbám v roce 2017.
Výsledky
Následující tabulka zobrazuje volební výsledky stran po sečtení platných hlasů, které překročily volební kvórum a získaly mandáty v parlamentu.[6]
Dosavadní parlamentní strana Jetzt – Liste Pilz, která měla v parlamentu 8 poslanců, získala jen 1,9 % hlasů a nezískala žádný mandát. Neuspěla ani komunistická strana KPÖ (0,7 %), Změna Wandel (0,5 %) či Pivní strana Rakouska BPÖ (0,1 %).
Volební účast
Z 6,4 milionu oprávněných voličů jich k volbám přišlo 4,8 milionu, tedy 75,6 %. Je to druhá nejnižší volební účast od konce druhé světové války. Proti předchozím volbám v roce 2017 to byl pokles o 4,4 %. Naopak rekordní počet voličů (950 000) využil možnost korespondenčního hlasování nebo využití voličských průkazů.
↑ Rakousko má kompletně sečteno. Svobodným ubylo, Zelení ještě vylepšili rekord. ČT24 [online]. 2019-10-04 [cit. 2019-10-04]. Dostupné online.
↑ K pořízení videa se Strachem se přihlásil vídeňský právník. Česká televize [online]. 24. května 2019. Dostupné online.
↑ Šéf rakouských svobodných Strache upadl do léčky a jednal o sporné pomoci z Ruska. Novinky.cz [online]. Borgis, 2019-5-17 [cit. 2019-6-7]. Dostupné online.