Parlamentní volby v Kamerunu se konaly dne 22. července 2007.[1] Ve stejném termínu probíhaly i komunální volby. V některých volebních okresech byly následně výsledky zrušeny a volby se v nich opakovaly 30. září 2007.[2] Vítězem voleb byla vládnoucí strana Kamerunské lidové demokratické hnutí (RDPC), které obsadilo 153 ze 180 křesel v Národním shromáždění. Nejsilnější opoziční strana, Sociálně demokratická fronta (SDF) získala 16 mandátů.
Volební kampaň
O 180 křesel v Národním shromáždění se ucházelo 1 274 kandidátů ze 41 politických stran. V místních volbách se ucházelo 24 620 kandidátů o 6 514 dostupných mandátů.[1] Jedinou politickou stranou, která měla kandidáty ve všech volebních okrscích, byla RDPC.
Během volební kampaně se objevily stížnosti, že RDPC dostává nepřiměřeně vysílacího času v televizi a v rozhlase. Předseda Progresivního hnutí (MP) Jean-Jacques Ekindi si stěžoval, že jeho strana dostává denně pouze 6 sekund vysílacího času v televizi, což jí během celé kampaně zajistilo přibližně jeden a půl minuty vysílacího času. Podle Ekindiho šlo o diskriminaci malých stran a jednalo se o nezákonné jednání.[3] Dne 18. července 2007 MP formalizovala spojenectví s Kamerunskou demokratickou unií (UDC). Součástí dohody těchto stran bylo, že nekandidovaly proti sobě ve stejných volebních obvodech.[4]
Průběh voleb
Dne 17. července John Fru Ndi, vůdce opoziční SDF, prohlásil, že přípravy na volby byly poznamenány nesrovnalostmi, včetně špatného rozdělování voličských průkazů, kdy někteří lidé obdrželi více karet a někteří žádnou. Došlo také k překreslování hranic volebních okrsků ještě před zveřejněním výsledků. Fru Ndi prohlásil, že volby tak nebudou transparentní a z dané situace vinil úřadujícího prezidenta Paula Biyu. Dle Fru Ndiho chtěla vládnoucí RDPC získat dvoutřetinovou většinu v parlamentu, aby mohla změnit ústavu a umožnila tak opět Biyovi kandidovat v prezidentských volbách v roce 2011. Za SDF kandidovalo 103 lidí a podle předsedy strany by byl bojkot voleb zbytečný.
Účast voličů ve volbách byla nízká. Podle některých zdrojů se například volební účast v Douale odhadovala na 20 %. Přesto v den voleb vystoupil ministr územní správy Marafa Hamidou Yaya a prohlásil, že volební účast v celé zemi byla „velmi úctyhodná“. Řekl také, že volby proběhly hladce a bez větších incidentů. Podle jiných zdrojů však u voleb docházelo k nesrovnalostem a voličům byla na řadě míst umožněna volební účast pouze s voličským průkazem bez předložení průkazu totožnosti. Opozice označila volby za zmanipulované.[5]
Kromě SDF na údajné podvody upozorňovala i UDC a obě strany prohlásily, že se odvolají v každém okrsku, ve kterém byli jejich kandidáti poraženi. Další opoziční strana - Aliance demokratických sil (AFP) - uvedla, že se odvolávat nebude, protože považuje právní systém v zemi za natolik zkorumpovaný, že by bylo zbytečné podávat žalobu.
Prezident Paul Biya při odevzdání svého hlasu v Yaoundé řekl, že očekává pro svou stranu pohodlnou většinu, která mu umožní budovat a modernizovat zemi.[5] Řekl také, že kampaň probíhala v klidné, vyrovnané a mírové atmosféře a doufá, že tato atmosféra zůstane zachována i po volbách a obyvatelé jejich výsledky přijmou.[6]
Volební výsledky
Po vyhlášení oficiálních výsledků voleb byly k Nejvyššímu soudu Kamerunu podáno 103 stížnosti. Většina z nich požadovala zrušení výsledků v jednotlivých volebních obvodech, některé z nich však žádaly pouze neutrální přepočítání hlasů. Nejvíce podnětů podala Národní unie pro demokracii a pokrok (UNDP), která si stěžovala ve 33 případech. SDF podala 30 stížností, Svaz lidu Kamerunu (UPC) vznesl 6 stížností a RDPC čtyři. John Fru Ndi dne 2. srpna 2007 uvedl, že by kvůli podvodům měly být zrušeny celé volby. Tvrdil také, že pokud by byly volby svobodné a transparentní, vyhrála by je jeho strana.
Nejvyšší soud Kamerunu 10. srpna 2007 vyhlásil konečné volební výsledky. Podle nich RDPC získala 140 mandátů, SDF 14 mandátů, UNDP a UDS po čtyřech mandátech a Progresivní hnutí jeden. V pěti volebních okrscích byly soudem volební výsledky zrušeny a zůstalo tak neobsazeno 17 křesel.[7] Mezi zvolenými poslanci bylo 23 žen.
Opakované volby
Dne 29. srpna 2007 bylo oznámeno, že doplňkové volby v pěti volebních okrscích, kde byly předchozí volební výsledky z rozhodnutí soudu zrušeny, se budou konat 30. září 2007. Opakované volby se týkaly okrsků Wouri-East, Mayo-Tsanaga-North, Nyong and Kellé, Mungo South a Haut-Nikam.[2] Volební kampaň před opakovanými volbami započala 15. září 2007.[8]
Prozatímní výsledky ukázaly, že RDPC získala 13 ze 17 neobsazených křesel, dvě křesla získala SDF a dvě UNDP.[9] SDF tyto výsledky zpochybnila, přičemž John Fru Ndi prohlásil, že jeho strana ve skutečnosti získala šest mandátů. Tvrdil, že jeho strana získala nadpoloviční většinu v okrsku Wouri-East, čímž získal čtyři mandáty, po jednom mandátu pak měla získat v okrscích Haut-Nkam a Mayo-Tsanaga-North.
Dne 10. října 2007 Nejvyšší soud Kamerunu rozhodl, že šest odvolání proti výsledkům voleb je neopodstatněných a další dvě odvolání zamítl.[10] Soud tak dne 15. října 2007 potvrdil výsledky dílčích voleb. Celkově pak RDPC získala 153 křesel, SDF 16 křesel, UNDP šest křesel, UDS čtyři křesla a jedno křeslo Progresivní hnutí.
Politická strana
|
Hlasy
|
%
|
Mandáty
|
*/-
|
Kamerunské lidové demokratické hnutí
|
2 105 503
|
67,30 %
|
153
|
▲4
|
Sociálně demokratická fronta
|
425 435
|
13,60 %
|
16
|
▼6
|
Národní unie pro demokracii a pokrok
|
355 903
|
11,38 %
|
6
|
▲5
|
Kamerunská demokratická unie
|
68 427
|
2,19 %
|
4
|
▼1
|
Hnutí za obranu republiky
|
47 992
|
1,53 %
|
0
|
-
|
Svaz lidu Kamerunu
|
43 141
|
1,38 %
|
0
|
▼3
|
Aliance pro demokracii a rozvoj
|
26 936
|
0,86 %
|
0
|
-
|
Národní aliance pro demokracii a pokrok
|
18 361
|
0,59 %
|
0
|
-
|
Kamerunské hnutí za svobodu a rozvoj
|
6 019
|
0,19 %
|
0
|
-
|
Unie za republiku
|
4 806
|
0,15 %
|
0
|
-
|
Kamerunská strana pracujících a rolníků
|
4 401
|
0,14 %
|
0
|
-
|
Hnutí za demokracii a pokrok
|
3 970
|
0,13 %
|
0
|
-
|
Progresivní hnutí
|
3 942
|
0,13 %
|
1
|
-
|
Kamerunská revoluce sjednoceného lidu
|
2 876
|
0,09 %
|
0
|
-
|
Sociálně demokratická strana
|
2 425
|
0,08 %
|
0
|
-
|
Národní hnutí za pokrok Kamerunu
|
1 765
|
0,06 %
|
0
|
-
|
Kamerunské shromáždění pro republiku
|
1 430
|
0,05 %
|
0
|
-
|
Unie demokratických sil Kamerunu
|
958
|
0,03 %
|
0
|
-
|
Národní unie úplné nezávislosti Kamerunu
|
589
|
0,02 %
|
0
|
-
|
Akce za zásluhy a rovné příležitosti
|
583
|
0,02 %
|
0
|
-
|
Strana sjednocených pracujících Kamerunu
|
543
|
0,02 %
|
0
|
-
|
Sjednocená socialistická strana
|
541
|
0,02 %
|
0
|
-
|
Kamerunský národní kongres
|
536
|
0,02 %
|
0
|
-
|
Africké hnutí za novou nezávislost a demokracii
|
508
|
0,02 %
|
0
|
-
|
Kamerunská sjednocená fronta
|
271
|
0,01 %
|
0
|
-
|
Kamerunské ekologické hnutí
|
245
|
0,01 %
|
0
|
-
|
Vlastenecká lidová osvobozenecká fronta
|
186
|
0,01 %
|
0
|
-
|
Liberálně demokratická strana
|
160
|
0,01 %
|
0
|
-
|
Hnutí kamerunských demokratů
|
104
|
0,00 %
|
0
|
-
|
Národní shromáždění za demokracii a rozvoj
|
96
|
0,00 %
|
0
|
-
|
Celkem
|
|
|
180
|
|
Komunální volby
V komunálních volbách se volilo do 363 zastupitelstev. Podle prozatímních výsledků RDPC zvítězila ve 310 případech, SDF v 21, UNDP v 13, UDC v 8, MDR v 5, UPC ve 3 a Národní aliance pro demokracii a lid (ANDP) v jednom. K Nejvyššímu soudu bylo podáno 216 podnětů na zrušení výsledků místních voleb.
Vývoj po volbách
Dne 14. srpna 2007 vyjádřil Paul Biya přání, aby se opoziční strany zapojily do vlády. O dva dny později předseda nejsilnější opoziční strany John Fru Ndi prohlásil, že se SDF k vládě připojí pouze za předpokladu, že se bude dodržovat politika decentralizace a federalizace, větší priorita se bude věnovat sociálnímu sektoru, zřídí se nezávislá volební komise, sníží se daně na podporu investic a zlepší se životní úroveň.[11] Při sestavování vlády 7. září 2007 se SDF k vládě nepřipojila.[12]
Nově zvolené Národní shromáždění uspořádalo své první zasedání na 21. srpna 2007.[13] Přestože 17 křesel bylo stále neobsazených, ke svolání schůze stačila dvoutřetinová většina.[7] Ve stejný den společné prohlášení americké, britské a nizozemské ambasády zkritizovalo volby kvůli nesrovnalostem a naléhalo na vytvoření nezávislé volební komise. Předsedou Národního shromáždění bylo opětovně zvolen Cavayé Yéguié Djibril.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2007 Cameroonian parliamentary election na anglické Wikipedii.
- ↑ a b People's Daily Online - Low turnout mars Cameroonian legislative elections. en.people.cn [online]. [cit. 2021-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
- ↑ a b Cameroon-Info.Net :: Législatives partielles: Retour aux urnes le 30 …. archive.ph [online]. 2013-02-21 [cit. 2021-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-02-21.
- ↑ Cameroon-Info.Net :: Propagande: Des acteurs pas sur la fréquence. archive.ph [online]. 2012-08-01 [cit. 2021-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-08-01.
- ↑ Cameroon-Info.Net :: Coalition: UDC et le MP font le travail en commun. archive.ph [online]. 2012-07-27 [cit. 2021-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-27.
- ↑ a b Cameroon leader predicts victory. news.bbc.co.uk. 2007-07-23. Dostupné online [cit. 2021-08-17]. (anglicky)
- ↑ 'Low turnout' in Cameroon voting. news.bbc.co.uk. 2007-07-22. Dostupné online [cit. 2021-08-17]. (anglicky)
- ↑ a b Actualité-Le Portail du gouvernement. archive.is [online]. 2007-10-24 [cit. 2021-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-10-24.
- ↑ Cameroon-Info.Net :: Partielles 2007: Jeu et enjeux dans les circonsc…. archive.ph [online]. 2013-02-21 [cit. 2021-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-02-21.
- ↑ Cameroon-Info.Net :: Elections partielles: Le Rdpc confirme sa suprém…. archive.ph [online]. 2012-07-24 [cit. 2021-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-24.
- ↑ CAMEROON-INFO.NET :: Contentieux post-électoral des législatives partielles : sans surprise. web.archive.org [online]. 2007-10-13 [cit. 2021-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-10-13.
- ↑ Cameroon-Info.Net :: Gouvernement: Fru Ndi accepte la main tendue de …. archive.ph [online]. 2012-07-30 [cit. 2021-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-30.
- ↑ Cameroon-Info.Net :: Réaménagement: Pourquoi le Sdf n’est pas entré a…. archive.ph [online]. 2012-07-22 [cit. 2021-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-22.
- ↑ Cameroun: Assemblée nationale - La nouvelle cuvée en conclaveCameroon Tribune Dostupné online (francouzsky)