Pachycephalosaurus ("tlustohlavý ještěr") byl rod středně velkého ptakopánvého dinosaura, žijícího na západním území Severní Ameriky v období pozdní svrchní křídy (asi před 70 až 66 miliony let). Patřil tedy k vůbec posledním neptačím dinosaurům, jejichž zkameněliny jsou objevovány v souvrství Hell Creek. Dal název celé skupině ptakopánvých dinosaurů – pachycefalosauři.[1]
Objev
První zkameněliny pachycefalosaurů byly zřejmě objeveny již v 50. letech 19. století, nebyly ale ještě správně rozeznány. Materiál typového druhu P. wyomingensis však popsal až Charles W. Gilmore v roce 1931. Teprve v roce 1943 však s novým kompletnějším materiálem popsali tento taxon správně paleontologovéBarnum Brown a Erich Maren Schlaikjer. V současnosti je jako platný druh uznáván pouze P. wyomingensis.
Popis
Anatomie pachycefalosaura není dobře známá, protože byly fakticky dodnes objeveny jen části jeho lebky. Ta byla extrémně ztluštělá a vytvářela „helmu“ (frontoparietální dóm) vysokou až kolem 25 cm. Dříve se dokonce předpokládalo, že mohlo jít o dutou mozkovnu a že tito dinosauři byli tedy velmi inteligentní. Brzy však bylo prokázáno, že je kost kompaktní a mozek byl ve skutečnosti velmi malý. Pachycephalosaurus byl dvounohý (bipední) dinosaurus, který měřil maximálně asi 5 až 7 metrů na délku (existují však odhady až osmimetrové).[2] Jeho hmotnost mohla dosáhnout zhruba 370[3][4] až 450[5] kilogramů, u odrostlých jedinců však možná až 2 tun. Byl s jistotou býložravý a jeho zuby nasvědčují spásání tuhé vegetace. Patří k poměrně známým a často zobrazovaným dinosaurům.
↑Benson, R. B., Hunt, G., Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329
