Po příchodu v 13. století jako první ve známost vešel Rudolf Biberstein (též zvaný Rulík nebo Rulek) tím, že v roce 1278 koupil od krále Přemysla Otakara II. panství s hradem Frýdlant, které král předtím odňal Ronovcům. Jeho syn Jan získal Nymburk, v hromadění majetku úspěšně pokračoval i Bedřich z Biberštejna. Právě po příchodu do Čech nabyli největšího jmění, kromě Frýdlantu získali po roce 1340 i Tuchoraz, Chotěbuz a několik statků v Lužici a dokonce i ve Slezsku. Bedřichovi synové si roku 1416 rozdělili otcův majetek mezi sebe. V pozdějších letech se rod rozdělil na dvě větve. Tu první, frýdlantskou, založil Oldřich a která roku 1551 jeho vnukem Kryštofem vymřela. Majetek větve se dostal do rukou krále, přičemž část odkoupili Lobkovicové. Druhou větev založil Václav, přičemž další příslušník této větve, Karel z Biberštejna se snažil získat Frýdlant, ale ani jeho potomci nedokázali udržet dosavadní majetek rodu. Poslední potomek rodu, Eliška z Biberštejna, zemřela v roce 1683.
Ve zlatém poli měli červený jelení paroh, Paprockým z Hlohol nazývaný pro svůj tvar jako korál. Později svůj znak rozšířili o dvě další pole s jelenem a třemi kosami.
Města která ve svém znaku mají rudé paroží biberštejnského rodu:
Nejmovitější příslušník rodu, Bedřich z Biberštejna, podle pověsti měl hrát s ďáblem v kostky, prohrál duši, avšak za odměnu mu pekelník rozoral skálu pod hradem. Při Bedřichově pohřbu tvrdili ti, co nesli jeho rakev, že byla nápadně lehká, a že tedy si ho sám vládce pekel odnesl.
Oldřich z Biberštejna (1428/54), na Frýdlantě a ve Forstu
Václav z Biberštejna (1428/54), jeho bratr, na Frýdlantě a Forstu
Bedřich z Biberštejna (1428/54), jeho bratr, na Frýdlantě a Forstu
Oldřich V. z Biberštejna (* 1457; † 28. ledna 1519 ve Frýdlantě), od roku 1463 majitel panství Frýdlant. Stál na katolické straně proti Jiřímu z Poděbrad, proto v roce 1469 frýdlantský hrad poničili husité. Hrad byl obnoven. Po zdlouhavých jednáních získali panství ve Slezsku a Lužici.[3]
Jáchym I. z Biberštejna (* kolem roku 1455-březen/duben 1521), roku 1516 koupil hrad Děvín s Osečnou a hrad Ralsko u Mimoně, zdědil panství Frýdlant a Hamrštejn s Libercem. V toruňské oblasti (Thorn) ve Západním Prusku byl v roce 1529 prostředníkem mezi velmistrem řádu německých rytířů polským králem.
Jan VI. (od roku 1547 svobodný pán) z Biberštejna († 9. prosince 1550), syn Oldřicha V., poručník dětí svého roku 1521 zesnulého bratra Jáchyma I. Správce panství Frýdlant a Hamrštejn s Libercem, v roce 1524 získal severočeské panství Kost, hrad Trosky a město Sobotku, v letech 1527 až 1548 byl hejtmanem Boleslavského okresu. Roku 1549 mluvčí panské sněmovny v Zemském sněmuKrálovství českého
↑VLČEK, Pavel. Encyklopedie českých zámků. Praha 5: Libri, 1998, 3.vydání. ISBN80-85983-32-X. Kapitola Mimoň, s. 194.
↑ Hermann Hallwich: Biberstein, Johann von (gest. 2. Hälfte 14. Jahrhundert). In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB), sv. 2, Duncker & Humblot, Leipzig 1875, str. 611/612
↑ abHeinrich Metzger: Geschichte der Papiermühle zu Friedland in Böhmen. In: Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen. Svazek 48, 1909, sešit 3, str. 302–345
Literatura
HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN80-901020-3-4. Kapitola z Bibirštejna, s. 22.
.svg)
