Otto Fried se narodil v Pelhřimově v roce 1908 jako nejmladší ze šesti sourozenců. Jeho rodiče byli Jakub a Eleonora Friedovi. Pracoval jako řidič, při své práci se dostával i do zahraničí. Díky čemuž měl přehled o režimu v Německu. Neúspěšně se snažil přesvědčit rodinu k odchodu z Československa. On sám později v roce 1939 z protektorátu uprchl. Dne 12. srpna 1940 vstoupil do československé zahraniční armády. Bojoval v Sýrii a později u Tobruku. V roce 1943 odjel do Velké Británie, kde se stal členem československé samostatné obrněné brigády. Se kterou se jako člen 1. motoroty motorizovaného praporu zúčastnil v roce 1944 Obléhání Dunkerku. Padl 5. listopadu 1944 při útoku na německé pozice. Dne 7. listopadu 1944 byl pohřben na Vojenském hřbitově v Adinkerke.[1][2][3][4][5]
Památka
Otto Fried je uveden mezi oběťmi na pomník obětem 2. světové války v Pelhřimově.[6]
V listopadu roku 2024 byla v Pelhřimově na Jihlavské bráně odhalena pamětní deska připomínající Ottu Frieda. Součásti ceremoniálu bylo také uložení kamenů zmizelých, které připomínají i jeho matku Eleonoru, která zemřela 4. prosince 1942 v Terezíně. Dále jeho bratra Viléma, který byl zavražděn v Osvětimi v roce 1944. A sestru Bertu Lírovou, která byla zavražděna v Osvětimi 5. ledna 1945.[2]
↑ ab vojín Otto Fried | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-12-01]. Dostupné online.
↑ abc Pelhřimov si připomněl Ottu Frieda, padl ve Francii před 80 lety. Náš Region Vysočina. 2024-11-21, roč. 19., čís. 47, s. 12.
↑ČT24. Válečný hrdina Otto Fried bude mít v rodném Pelhřimově pamětní desku. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-12-01]. Dostupné online.
↑ Pelhřimov se chce poklonit padlým na západní frontě: Pelhřimov. www.mestopelhrimov.cz [online]. [cit. 2024-12-01]. Dostupné online.
↑PROCHÁZKA, Ivan. Dunkerque: Deník Československé samostatné obrněné brigády (říjen 1944 – květen 1945). 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – Agentura vojenských informací a služeb, 2006. 204 s. S. 99-103, 133.
↑ Pomník Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-12-01]. Dostupné online.
↑ Kenotaf Otto Fried, rodina Friedova a Berta Lírová | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-12-01]. Dostupné online.
Literatura
HOFMAN, Petr; MARŠÁLEK, Zdenko. Dunkerque 1944–1945. Ztráty Československé samostatné obrněné brigády během operačního nasazení ve Francii. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 575 s. ISBN978-80-7422-119-4.