O původu a datu narození Oswalda Josefa Wendy není nic známo. Činnost jeho dílny je doložena ve Žluticích a okolí v letech 1701–1721. O učňovských letech se dá pouze dohadovat podle jeho pozdějšího sochařského projevu. Byl pravděpodobně ovlivněn díly Jana Jiřího Bendla, což lze usuzovat např. ze způsobu členění povrchu soch.[1]
Dne 5. února 1697 se ve Žluticích oženil s Helenou, rozenou Tröscherovou, s níž vychovával šest dětí – Jana Antona, Ferdinanda Floriana, Jana Petra Mikuláše, Terezu, Barboru a Alžbětu. V roce 1704 zakoupil na náměstí dům č. p. 139. Postupně se stal váženým měšťanem, roku 1711 byl zvolen žlutickým radním a poté v roce 1719purkmistrem.[2]
Oswald Josef Wenda zemřel 30. září 1721. Předpokládá se, že v závěru života trpěl těžkou nemocí a nemohl vykonávat práci, neboť po sobě zanechal značné dluhy. Kamenická dílna ve Žluticích zanikla, přestože nástupcem mohl být jeden z jeho synů. Dva z nich se stali též sochaři. O Ferdinandu Florianovi toho není moc známo, Jan Petr Mikuláš působil v Praze, kde měl na Malé Straně dílnu činnou v letech 1728–1751. Z jeho prací je znám např. krucifix uložený v Muzeu hlavního města Prahy.[1]
Dílo
Do Žlutic byl Wenda pozván zřejmě hrabětem Ferdinandem Hroznatou Kokořcem z Kokořova a společně s dalšími sochaři tam pak pracoval na úpravě zámku a parku. Wendova práce na hraběte pravděpodobně příznivě zapůsobila, protože mu následně svěřil realizaci sloupu Nejsvětější Trojice na žlutickém náměstí. Stavba se uskutečnila v letech 1701–1704, kdy Wenda vytvořil na svoji dobu pozoruhodné dílo inspirované, jako vůbec první v Čechách, vídeňským trojičním sloupem Am Graben, a navíc, jako první v širokém okolí zasvěcené Nejsvětější Trojici. Žlutický sloup se stal Wendovým doporučením pro jeho další zakázky.[1]
Sloup Nejsvětější Trojice na náměstí ve Žluticích, v pozadí vlevo dům č. p. 139, foto z roku 2012
1716–1719 – proběhla soutěž a následně realizace vítězného návrhu na sloup Nejsvětější Trojice v Lokti; ve starší literatuře je Wenda uváděn jako autor, z dochovaných archivních pramenů však vyplývá, že pro realizaci vybrán nebyl; Wenda provedl pouze návrh sloupu, který se ale nedochoval[pozn. 1][1]
1717–1721 – Mariánský sloup na náměstí ve Valči; Wendovi byla práce připsána až autory publikace[pozn. 2]Mariánské, trojiční a další světské sloupy v Karlovarském kraji na základě srovnání formálních znaků v provedení postav[1]
1721 – trojiční sloup v Teplé, na náměstí před budovou radnice; archivář a historik Anton Gnirs přisuzuje autorství výzdoby sloupu Oswaldu Josefu Wendovi, Kateřina Cirglová tuto hypotézu vyvrací a autorství přisuzuje Johannu Karlu Stülplovi[1]
Z řezbářského díla (výběr)
1713 – čtyři sochy církevních otců pro kostel v Teplé (zhotoveno v rámci prací pro tepelský klášter); dřevořezby vysoké 2,1–2,3 metru byly v roce 1755 přestěhovány do kostela Svatého Bartoloměje v Pístově[1]
1718 – tabernákl pro hlavní oltář kostela svatého Jakuba Většího ve Vidžíně; vyřezáno podle informací z farní kroniky[1]
Odkazy
Poznámky
↑V soutěži byl vybrán sochař Johann Karl Stülpl z Chebu. Wenda byl však zván, aby posoudil sochy a vytkl závady na sloupu. Pravděpodobně na základě těchto výtek byly nakonec práce objednány u Johanna George Grobische.[1]
↑VYČICHLO, Jaroslav. Žlutice – Polsterův dům [online]. Památky a příroda Karlovarska, 2009–2015 [cit. 2020-08-28]. Dostupné online.
↑ abVYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary – sloup se sousoším Nejsvětější Trojice [online]. Památky a příroda Karlovarska, 2009–2015 [cit. 2020-08-28]. Dostupné online.
Literatura
JELÍNKOVÁ, Kateřina. Sloup Nejsvětější Trojice v Karlových Varech a jeho autor. 2008 [cit. 2020-08-26]. 28 s. bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Prof. PhDr. Lubomír Slavíček, CSc.. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oswald Josef Wenda na Wikimedia Commons
Žlutice – Polsterův dům – článek na stránkách Památky a příroda Karlovarska, autor Jaroslav Vyčichlo, 2009–2015 [cit. 2020-08-26]
