PROFILBARU.COM

PhDr. Ondrej Pavlík
PhDr. Ondrej Pavlík
Poslanec Prozatímního NS
	Ve funkci:; 1945 – 1946
Poslanec Slovenské národní rady
	Ve funkci:; 1948 – 1954
Pověřenec školství
	Ve funkci:; 1945 – 1945
Nástupce	Ladislav Novomeský
Pověřenec informací
	Ve funkci:; 1948 – 1950
Nástupce	Karol Bacílek
Stranická příslušnost
Členství	KSS (KSČ)
Narození	1. dubna 1916; Zvolenská Slatina; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	19. prosince 1996 (ve věku 80 let); Bratislava; Slovensko
Profese	pedagog a politik
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Ondrej Pavlík (1. dubna 1916^[1]^[2] Zvolenská Slatina^[1] – 19. prosince 1996 Bratislava) byl slovenský a československý pedagog, politik Komunistické strany Slovenska, pověřenec školství a poválečný poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Slovenské národní rady.

Biografie

Pocházel z malorolnické rodiny. Vystudoval učitelský ústav v Lučenci a od roku 1936 až do roku 1938 byl pedagogem na národních školách.^[1]

Za druhé světové války se podílel na odboji. Od roku 1939 působil v ilegálním Ústředním výboru KSS a od roku 1942 byl členem ilegálního oblastního revolučního národního výboru pro západní Slovensko.^[1] Byl účastníkem Slovenského národního povstání, během kterého působil jako tajemník ÚV KSS. Zastával rovněž funkci zástupce pověřence školství v 2. Sboru pověřenců v povstalecké Banské Bystrici. Ve 4. Sboru pověřenců v první polovině roku 1945 pak byl pověřencem školství. V letech 1945-1948 přednášel na pedagogické fakultě v Banské Bystrici. V období let 1948-1950 zastával post pověřence informací v 10. Sboru pověřenců.^[3]^[4]

V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSS. V parlamentu setrval do parlamentních voleb v roce 1946.^[5] Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Slovenské národní rady.^[6]

Působil pak vedení školského systému na Slovensku. Spolupodílel se na vytváření školské soustavy za komunistického režimu. Byl předsedou Slovenské akademie věd, učil na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Byl členem Ústředního výboru KSS. V březnu 1957 ho nicméně zvláštní komise při Byru ÚV KSS vyloučila ze strany.^[7] Záminkou bylo jeho přihláška do Hlinkovy gardy z roku 1939.

Později byl rehabilitovaný. Publikoval encyklopedická díla, knihy o výchově a vzdělávání.^[3] V druhé polovině se profiloval jako stoupenec Gustáva Husáka. V srpnu 1968 předsedal mimořádnému sjezdu KSS v Bratislavě, konaném jen několik dní po provedení invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V souladu s Husákem se ovšem podílel na ovlivnění sjezdu v tom smyslu, že KSS se distancovala od ostře reformních a protiokupačních závěrů, ke kterým pár dní předtím dospěl Vysočanský sjezd KSČ v Praze. Když se na bratislavském sjezdu začaly ozýval proreformní příspěvky, nechal totiž vyhlásit více než hodinovou přestávku s následně celou diskuzi přerušil. Mezitím Husákovi spojenci jako Samuel Falťan v kuloárech přesvědčovali delegáty a nakonec se jim podařilo docílit distance od Vysočanského sjezdu.^[8]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d Jednotná škola, Svazek 38 [online]. MŠMTV SR v Slovenskom pedagogickom nakladateľstve, 1986 [cit. 2015-02-04]. S. 375. Dostupné online. (slovensky)
↑ Ondrej Pavlík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-01]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Pavlík, Ondrej, 1916-1996 [online]. banskabystrica.kniznice.net [cit. 2012-01-01]. Dostupné online. (slovensky) ^{[nedostupný zdroj]}
↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 624–626.
↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-01]. Dostupné online.
↑ 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-12]. Dostupné online.
↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 425.
↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 506.