Ochranná pásma vodních zdrojů (zkratka OPVZ) jsou státem definovaná pásma hygienické ochrany (zkratka PHO) zdrojů vod používaných nejčastěji k přípravě pitné vody. Každý stát má pro tato pásma svoji vlastní legislativu, která se v průběhu času mění.
Česká legislativa
Česká legislativa definuje pásma hygienické ochrany v zákoně v č. 254/2001 Sb. §30[1] (tzv. vodní zákon).
Pásma hygienické ochrany
Legislativa definuje dvě pásma hygienické ochrany podzemních a povrchových vodních zdrojů. První pásmo hygienické ochrany je často oploceno a přístup je umožněn pouze zplnomocněným osobám. V ostatních případech, jako jsou velké vodní zdroje či nepřístupný terén, se hospodaření v tomto pásmu řídí příslušným zákonem. Zákon zakazuje intenzivní hospodaření v takovém zdroji, používání hnojiv, přejíždění či parkování motorových vozidel. V druhém stupni hygienické ochrany jsou již možnosti hospodaření volnější, avšak stále omezené.
Odkazy
Reference
↑ Ochranná pásma vodních zdrojů. Ministerstvo životního prostředí [online]. 2018-10-25 [cit. 2024-04-10]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]