Německá otázka (německyDeutsche Frage, někdy též Deutschlandfrage - otázka Německa) byla politická debata v 19. století zejména během revoluce v roce 1848 o nejlepším možném způsobu dosažení sjednocení Německa.[1]Velkoněmecké řešení mělo sdružovat všechny německojazyčné národy v jediném státě. Tuto variantu podporovalo Rakouské císařství. Maloněmecká koncepce (Kleindeutsche Lösung) počítala pouze se sjednocením severoněmeckých států a nezahrnovala Rakousko. Tento návrh upřednostňovalo Pruské království.
Postupem času se vytvořil názor na koncepci třetího Německa, tj. Německa bez Pruska i Rakouska, tato myšlenka se však téměř neujala.[2][3]
Oba proudy byly někdy též označovány výslednou formou státu, kterou prosazovaly, tedy Kleindeutschland („Maloněmecko“) a Großdeutschland („Velkoněmecko“). Obě hnutí ovšem byla součástí sílícího německého nacionalismu a oba proudy měly společný základ v tehdejších snahách o vytvoření jednotného národního státu s obyvatelstvem stejného jazyka a etnicity, podobně jako v případě sjednocení Itálie pod žezlem savojské dynastie či srbského povstání proti Turkům.
↑Dějepis na dlani - Helena Kohoutková, Martina Komsová, Nakladatelství Rubico, ISBN80-07-01211-7
↑Dějepis pro střední odborné školy - P. Čornej, I. Čornejová, F. Parkan, M. Kudrys, Nakladatelství SPN, 2002, ISBN80-7235-194-X
↑BLUMENAU, Bernhard. German Foreign Policy and the ‘German Problem’ During and After the Cold War: Changes and Continuities.. B. Blumenau, J. Hanhimäki, B. Zanchetta: New Perspectives on the End of the Cold War: Unexpected Transformations?. 2018, s. 93, 95-102.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.