Naama (hebrejsky נַעֲמָה, Na'ama), přepisováno též jako Naamah, je jméno dvou ženských postav z Bible a také název města, o němž je zmínka v knize Jozue.[1] Jméno či název se vykládá jako „Líbezná“, „Příjemná“.[2]
Sestra Túbal-kaina
První zmínka v Bibli o ženě tohoto jména se týká sestry Túbal-kaina,[3] tedy sourozenců pocházejících z Kainova rodu. V Kralické bibli je její jméno přepisováno jako „Noéma“. Raši uvádí, že její jméno je v Tóře zmíněno proto, že se stala ženou Noema[4]
a patřila mezi ty, kdo přečkali potopu světa v arše. Targum Neofiti ji popisuje jako hudebně nadanou umělkyni a textařku písní.[5]
Matka Rechabeáma
Druhá biblická zmínka o osobě tohoto jména se týká jedné z žen krále Šalomouna, jež mu porodila Rechabeáma, který nastoupil na trůn svého otce. Z přízviska této Naamy se usuzuje, že byla dcerou amónského krále.[6]
Starověké kanaánské město
Jedno ze starověkých měst Kanaánu, jež po dobytí a obsazení syny Izraele připadlo kmeni Juda. Město se nacházelo v rovině Šefela. Jeho zříceniny lze najít poblíž osady Naan, jež leží jižně od Lodu. Obyvatelem města mohl být jeden z Jóbových přátel, který se jmenoval Sófar a jehož přízvisko bylo „Naamatský“[7]
Odkazy
Externí odkazy
Reference
- ↑ Joz 15, 41 (Kral, ČEP)
- ↑ HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9, ISBN 80-7021-725-1. S. 317.
- ↑ Gn 4, 22 (Kral, ČEP)
- ↑ PECARIC, Sacha. Tora Pardes Lauder. Przekład Pięcioksięgu z języka hebrajskiego opatrzony wyborem komentarzy Rabinów oraz hebrajski tekst komentarza Rasziego z punktacją samogłoskową i Haftary z błogosławieństwami. Księga Pierwsza. Bereszit. Kraków: Pardes, 2001. ISBN 83-91696-61-8. S. 34.
- ↑ WRÓBEL, Mirosław Stanisław. Biblia Aramejska. Targum Neofiti. Księga Rodzaju. Tekst aramejski - przekład. Aparat krytyczny - przypisy. Tom I. Lublin: Gaudium, 2014. ISBN 978-83-7548-164-8. S. 43.
- ↑ 1Kr 14, 21 (Kral, ČEP)
- ↑ Jb 2, 11 (Kral, ČEP)
Literatura
