Námořní hlídkové letadlo, někdy také známé jako námořní průzkumné letadlo anebo námořní hlídkový bombardér je druh ozbrojeného průzkumnéholetadla určeného, konstruovaného a vybaveného k provádění hlídkové činnosti nad mořskými plochami, zejména pro pátraní po nepřátelských plavidlech, ať již hladinových lodích či ponorkách s cílem v případě nalezení je buď samo zničit anebo dále sledovat a navést na ně další bojové síly ať již letecké nebo námořní.
V roli námořního hlídkového stroje byly v počátcích námořního letectva často užívány plovákové letouny a létající čluny a pro delší hlídkové lety vzducholodě, ale v době druhé světové války byly často užívány upravené dopravní letouny či strategické bombardéry, vzhledem k jejich doletu a nosnosti, a po jejím skončení většina nově zavedených typů byla založena na vývoji z dálkových dopravních letadel, vzhledem k tomu, že u tohoto typu stroje dolet a vytrvalost představují důležitější parametr než rychlost.
Vizuální pozorování posádkou stroje je nejstarším způsobem námořního průzkumu, někdy je prováděno za pomoci světlometu, například tzv. Leighova světla užívaného v době druhé světové války, nebo světlic. V souvislosti s rozvojem radiolektronických systémů průzkumu je jeho role nyní již jen pomocná.
Radar slouží k vyhledávání cílů na mořské hladině.
