Jednočlen je matematický výraz, který se dá napsat jako:
číslo (vyskytuje-li se v jednočlenu, je označován jako koeficient - může být každé číslo
proměnná
součin čísel a proměnných
Zápis jednočlenu
koeficient bez proměnné - např.
je-li koeficient roven 1; nezapisuje se - např.
součiny stejných proměnných zapisujeme jako mocniny, operátor násobení se vynechává - např.
stupeň jednočlenu vyjadřuje nejvyšší mocnitel (je-li jednočlen číslo - neobsahuje proměnné, považuje se jeho stupeň za rovný nule, např. 5, -7, 21 jsou jednočleny nultého stupně).
Vyskytují se jednočleny dvou a více proměnných. Funkce vyjádřená monomem je mocninná funkce.[1]
Základní tvar jednočlenu
V některých případech je zápis jednočlenu nejednoznačný. Vhodnou matematickou úpravou lze upravit.[2] Např.: ; koeficient = a proměnná .
Geometrický význam jednočlenu
Jednočlen lze použít k vyjádření geometrických hodnot, podle obrázku:
Např. obsah modré podstavy: , objem modrého hranolu: , objem oranžového hranolu:
Povrch modrého hranolu: , tento matematický výraz není jednočlen, skládá se ze tří jednočlenů - je trojčlen.[1]
↑ Co znamená monomiál standardní formy. Lekce "Koncept monomia. Standardní forma monomia" metodický vývoj k algebře na dané téma. Co je to monomial. bolcheknig.ru [online]. [cit. 2021-03-15]. Dostupné online.