Mistr Mariina života (aktivní kolem 1460 — 1490) byl německý pozdně gotický malíř působící v Kolíně nad Rýnem.
Život
Mistr Mariina života byl vedoucí osobností kolínské deskové malby. O jeho životě není nic známo, ale z jeho díla je patrné, že znal nizozemské malířství Dierica Boutse a Rogier van der Weydena a patrně se vyškolil v Nizozemí.
Nelze ho zaměňovat s norským malířem 13. století, označovaným rovněž jako "Master of the Life of the Virgin", ani s benátským malířem z 15. století (Giovanni Francesca da Rimini ?), zvaným "Master of the Louvre Life of the Virgin[1]"
Není také identický s tzv. Mistrem Lyversbergovy pašije (Meister der Lyversberger Passion), jehož dílna působila v Kolíně nad Rýnem ve stejné době.
Dílo
Snímání z kříže, Wallraf-Richartz MuseumMadona s dítětem a svatým Bernardem, Wallraf-Richartz Museum
Pomocné označení anonymního malíře se vztahuje k polyptychu s vyobrazením osmi scén ze života Panny Marie, určenému pro kostel sv. Uršuly (Ursulakirche) v Kolíně nad Rýnem. Cyklus objednal kolínský patricij Dr Johannes von Schwarz-Hirtz a obsahuje scény: Setkání Jáchyma a Anny ve Zlaté bráně, Narození Panny Marie, Představení Marie v chrámu, Manželství Panny Marie, Zvěstování Panně Marii, Navštívení Panny Marie, Nanebevzetí Panny Marie, Prezentace Ježíše v chrámu.
Nejstarším dílem malíře je trojdílný oltář pro špitální kapli v Bernkastel-Kues, který objednal kardinál Mikuláš Kusánský (zobrazen jako donátor). Jeho raná tvorba vykazuje vliv Stephana Lochnera a barevné schéma obrazů je odvozeno od dalších malířů Kolínské školy. Pro pozdější dílo je charakteristické vytváření velkých uzavřených barevných ploch, hluboký prostor a zdůraznění jednotlivých postav v celkové kompozici. Malíř se stal v Kolíně vyhledávaným portrétistou. Je patrně také autorem nástěnných maleb a barevných vitrážových oken v několika kostelech v Kolíně nad Rýnem.[2] Jeho figurální styl, ovlivněný nizozemským malířstvím, měl řadu následovníků (Mistr legendy o sv. Jiří, Mistr sv. Bruna) a patrně byl východiskem i pro tvorbu Mistra Křižovnického oltáře (Národní galerie v Praze).[3]
Známá díla
1460 Oltář kostela sv. Uršuly, Kolín nad Rýnem. Z osmi původních desek je nyní sedm v Alte Pinakotek, Mnichov, jedna v National Gallery, Londýn
1460 Triptych Ukřižování, špitální kaple Nikolaus-Hospital, Bernkastel-Kues
Klanění tří králů, Germanisches Nationalmuseum, Norimberk
1465 Ukřižování, Wallraf-Richartz Museum, Kolín nad Rýnem
1465 Snímání z kříže, Wallraf-Richartz Museum, Kolín nad Rýnem
1480 Madona s dítětem a svatým Bernardem, Wallraf-Richartz Museum, Kolín nad Rýnem
krátce po roce 1480 Oplakávání Krista, centrální část triptychu De Monte, Wallraf-Richartz Museum, Kolín nad Rýnem
Madona na srpku měsíce, Residenzmuseum, Bamberg
Portrét stavitele v Mnichově, Alte Pinakothek, Mnichov
Portrét učence, Staatl. Kunsthalle, Karlsruhe
Kalvárie se sv. Ondřejem a sv. Matoušem, Palais des beaux-arts de Lille
↑Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220-1550, s. 98
článek byl přeložen z anglické, francouzské a německé Wikipedie za použití údajů z Neue Deutsche Biographie a Larousse.
Literatura
Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220-1550, Národní galerie v Praze 2014, ISBN978-80-7035-569-5, s. 98
A. Scherer: Neues zum Meister des Marienlebens. In: F. M. Kammel und C. B. Gries: Begegnungen mit alten Meistern. Altdeutsche Tafelmalerei auf dem Prüfstand (Anzeiger des Germanischen Nationalmuseums. Wissenschaftliche Beibände, 17), Nürnberg 2000, S. 123-137
A. Scherer: Drei Meister – eine Werkstatt. Die Kölner Malerei zwischen 1460 und 1490, Diss. phil. Heidelberg 1997
Schmid, Hans M., "Meister des Marienlebens" in: Neue Deutsche Biographie 16 (1990), S. 716-717
F.-G. Zehnder: Gotische Malerei in Köln, Altkölner Bilder von 1300 – 1550. 2. Aufl. Köln 1993
Schmidt, Hans M.. Der Meister des Marienlebens und sein Kreis: Studien zur spätgotik Malerei in Köln (Düsseldorf:Schwann) 1978.
Der Meister des Marienlebens. In: G. Goldberg und G. Scheffler: Altdeutsche Gemälde. Köln und Nordwestdeutschland. (Bayerische Staatsgemäldesammlungen. Alte Pinakothek, Gemäldekataloge 14). München 1972 S. 352
F. Burger et al. (Hrsg.): Handbuch der Kunstwissenschaft – Die Deutsche Malerei vom ausgehenden Mittelalter bis zum Ende der Renaissance. Bd. 11. Potsdam-Neubabelsberg 1924
