PROFILBARU.COM

Prof. Miloslav Holý
	prof. Miloslav Holý
Narození	4. října 1897; Karlín ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	3. března 1974 (ve věku 76 let); Praha ; Československo
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Povolání	pedagog, malíř, učitel, grafik a ilustrátor
Ocenění	zasloužilý umělec; Řád práce
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloslav Holý (4. října 1897 Karlín^[1] – 3. března 1974 Praha) byl český malíř.

Život

Miloslav Holý se narodil v Karlíně jako jediný syn hostinského Jana Holého a Boženy Kaucké.^[2] Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u Jana Preislera, Vlaha Bukovace, Jakuba Obrovského a v grafické speciálce u Maxe Švabinského. Spolu s Karlem Holanem, Pravoslavem Kotíkem a sochařem Karlem Kotrbou vytvořil v roce 1924^[3] skupinu Ho Ho Ko Ko, též nazývanou Skupina sociální malby^[4]. Holý se věnoval litografii a leptu s tematikou života prostých lidí, která pokračovala i v období členství v Umělecké besedě (1920–1924) a v Sociální skupině Ho-Ho-Ko-Ko (1925–1927), pojmenované podle začátků příjmení jejích členů – Holého, malířů Karla Holana, Pravoslava Kotíka a sochaře Karla Kotrby. Tvorba této skupiny se řadí k nejvýraznějším projevům českého realismu dvacátých let. Byla obdobou nové věcnosti v Německu, nebo neoklasicismu ve Francii a v Itálii. Skupina každoročně vystavovala v Praze a Brně.

Zlom v Holého tvorbě nastal po rozpadu skupiny v letech 1927–1930, kdy vstoupil do SVU Mánes. Jeho paleta se prozářila, rukopis uvolnil a pro inspiraci se obrátil k přírodě jižních Čech, květinovým a ovocným zátiším, aktům. Počátkem 30. let založil rodinu a dal si postavit vilu ve Střešovicích. V letech 1939–1949 byl znovu členem^[5] Dále byl členem Umělecké besedy a SČUG Hollar.

V letech 1945–1946 soukromě vyučoval malbu. V letech 1947–1958 byl profesorem a v letech 1950–1954 rektorem Akademie výtvarných umění. Byl nositelem titulu zasloužilý umělec (1964) a vyznamenání Řád práce (1967).

Dílo

Jeho rozsáhlé malířské dílo obsahuje převážně krajinomalbu. Stylově je charakterizuje celoživotní příklon k expresionismu. Ve dvacátých letech byl koloristou, později tvoří dynamické, pastózní krajiny. Často se inspiroval krajinou Podorlicka. S oblibou podobně jako Karel Holan maloval výjevy z periferie, byl však rovněž vynikajícím a osobitým krajinářem.

Francie (1927): při pobytu maloval v Bretani, také v Paříži.
Slatina nad Zdobnicí (Orlické hory), oblíbené lokality krajinomaleb po roce 1958

Díla Miloslava Holého byla vystavována na mnoha výstavách, je zastoupen v mnoha českých galeriích a muzeích. Napsal několik statí, knihu vzpomínek a sbíral výtvarné práce.

Sbírka

Sbíral především kresby a malířské práce českých a německých autorů 19. až 20. století zprvu ze studijních důvodů, později se jako zapálený sběratel soustředil na tvorbu svých vrstevníků, spolužáků a přátel. K nejstarším patří kresby Josefa Navrátila a Julia Mařáka, dále Jana Preislera a skici Jindřicha Pruchy z jeho expresionistického období. Ze starších vrstevníků obdivoval ženské akty Rudolfa Kremličky. Vzácné jsou dvě kresby Jiřího Karse, Julese Pascina a lept Bohumila Kubišty. Ve sbírce jsou zastoupeny také kresby sochařů Josefa Mařatky a jeho učitele Augusta Rodina. Německý impresionismus a expresionismus zastupují grafiky Maxe Liebermanna, Lovise Corintha a Oskara Kokoschky. Z přátel a vrstevníků jsou zastoupeny grafické listy Pravoslava Kotíka, Jana Baucha, Emanuela Frinty a návrhy ilustrací Zdeňka Buriana.^[6]

Výběr z díla

1926 Deštníky (olej)
1927 Place Mazas v Paříži (olej)
1927 Červené střechy v St. Cloud (olej)
1929 Ležící akt (kresba perem)
1930 Zátiší se sklem (olej)
1931 Rybářské loďky v Cagnes (olej)
1932 Kolový parník (olej)
1940 Zelené hrušky (pastel)
1942 Žito před chalupami (olej)
1944 Mé dcery v zahradě (olej)
1946 Bruneta a blondýna (olej)
1947 Vlastní podobizna (pastel)
1950 Malířka květin (olej)
1952 Zátiší s červeným talířkem (olej)
1953 U zahradního stolu (olej)
1954 Pleny (olej)
1956 Ledy na Zdobnici (olej)

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně
↑ Policejni prihlasky. digi.nacr.cz [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online.
↑ LAHODA, Vojtěch. Civilismus, primitivismus a sociální tendence v malířství dvacátých a třicátých let. In: Vojtěch Lahoda a kol. Dějiny českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0623-0. Svazek IV/2. S. 78.
↑ Obrazy orlicka Miloslav Holý. Rychnov nad Kněžnou: Orlická galerie Rychnov nad Kněžnou, 1967. tak akorát s.
↑ Historický seznam členů. svumanes.cz [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online.
↑ Sbírku publikovala Helena Zápalková, Malíř sběratel. Kresba a grafika ze sbírky Miloslava Holého. Katalog výstavy MUO Olomouc 2017, ISBN 978-80-88103-32-5

Literatura

heslo Holý, Miloslav. In: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1999. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1999. ISBN 80-86171-03-5. Svazek III.
LAHODA, Vojtěch. Civilismus, primitivismus a sociální tendence v malířství dvacátých a třicátých let. In: Vojtěch Lahoda. Dějiny českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0623-0. Svazek IV/2.
TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Holý, Miloslav, s. 363.