Milenec lady Chatterleyové (anglicky: Lady Chatterley's Lover) je román anglického spisovatele Davida Herberta Lawrence z roku 1928. Byl sepsán v Itálii a poprvé vydán ve Florencii v anglickém jazyce. V následujícím roce 1929 vyšel v Paříži. Ve Spojeném království byl po jeho vydání v roce 1932 soudně zakázán až do roku 1960, neboť byl do té doby klasifikován jako pornografie. V USA román vyšel v roce 1959 a hned se stal předmětem soudního sporu.[1] Kniha, která měla velký, avšak skandální úspěch,[2] vypráví příběh o fyzickém vztahu mezi aristokratkou a mužem z nižší společenské třídy a explicitně popisuje jejich sexuální vztah.
V Česku román poprvé vyšel v nakladatelství Odeon v roce 1930.
Obsah
Hlavní postavou románu je mladá vdaná žena Constance (Lady Chatterleyová), jejíž manžel, baronet Clifford Chatterley, v důsledku zranění z první světové války ochrnul od pasu dolů a stal se tak impotentním. Sexuální frustrace jeho manželky po čase vyústí v její snahu navázat mimomanželský milostný poměr. První její milenec (Michaelis) však Constance plně neuspokojuje a sexuální naplnění a opravdovou lásku nalézá až u hajného svého muže Olivera Mellorse, se kterým nakonec i počne dítě.[1]
Přestože byl tento román dlouho považován za pornografii, vzbudil ve Velké Británii i jinde značné pohoršení hlavně kvůli mistrovsky psané subtilní kritice tehdejších společenských poměrů. Erotická nespoutanost má v románu spíše revoluční a očistnou funkci. Román je popisem života dvou lidí z rozdílných společenských vrstev, kteří cítí vnitřní nespokojenost se stavem vnějšího světa a se svou rolí v něm. Jejich milostné sblížení, plné fascinace základními, od přírody danými principy života, je odpovědí na zmechanizovaný svět a sešněrované konvenční vztahy, které jsou pro obě hlavní postavy románu útrpně snášenou bolestí společnosti.
Tento román může být plošně vnímán jako milostná aféra sexuálně neuspokojené ženy z takzvané vysoké společnosti, jeho síla je ale právě v hlubokých pocitech a úvahách, které nakonec hlavní hrdinku přivedou do náruče stejně smýšlejícího a cítícího muže, jakkoli se to může zdát skandální.
Slovník světových literárních děl uvádí jako jeden z důležitých prvků románu sociolingvistickou charakteristiku postav: „Jazykové odlišení obou milenců (intelektuální mluva lady Chatterleyové a hornické nářečí z Derby, kterým hovoří Mellors) nese výrazný společenskokritický moment. Tak je i v jazykové a stylové rovině veden útok na přežívající kastovnictví viktoriánské společnosti.“[1] V prvním českém vydání v překladu Staši Jílovské bylo Mellorsovo nářečí z hrabství Derbyshire nahrazeno moravsko-ostravským nářečím vítkovických horníků. V dalších vydáních pak bylo „převedeno na prostou lidovou mluvu, která je čtenářům srozumitelnější“,[3] jak jejich překladatel popisuje ve své poznámce na konci knihy.
Odvozená díla
Na motivy knihy bylo natočeno několik filmů, např.:
Rozhlasová adaptace
Román byl v Českém rozhlasu zpracován jako třináctidílná dramatizovaná četba na pokračování v rámci pořadu Četba s hvězdičkou. Pro rozhlas upravil Ludvík Němec, v režii Lukáše Kopeckého čtou Petra Bučková a Jiří Dvořák.[4][5]
V tomtéž roce vydalo Audiostory svoji nahrávku tohoto románu, jen s minimálním zásahem do textu (oproti rozhlasové nahrávce.)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lady Chatterley's Lover na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c MACURA, Vladimír a kolektiv. Slovník světových literárních děl 1/ A-L. Praha: Odeon, 1989. ISBN 80-207-0948-7. S. 475.
- ↑ CRAIG, Hardin a kolektiv. Dějiny anglické literatury II. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1963. S. 476.
- ↑ LAWRENCE, David. Milenec Lady Chatterleyové. 1932. vyd. Praha: Odeon, 1932. S. 374.
- ↑ David Herbert Lawrence: Milenec lady Chatterleyové. Příběh nerovné živočišné lásky. Vltava [online]. Český rozhlas [cit. 2021-01-27]. Dostupné online.
- ↑ David Herbert Lawrence: Milenec lady Chatterleyové. Četba na pokračování [online]. Český rozhlas, 2021-01-17 [cit. 2021-01-27]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Dílo Lady Chatterley's Lover ve Wikizdrojích (anglicky)