Dětství prožil v Unhošti, po studiích na rakovnické reálce odešel studovat architekturu na ČVUT (od 1903[3]). Protože byl též mimořádně hudebně nadaný, současně s architekturou studoval hudební konzervatoř[3], konkrétně hru na housle. Před první světovou válkou krátce pracoval jako architekt, působil rovněž jako hostující dirigentČeské filharmonie.
Byl jmenován profesorem na průmyslové škole v Jaroměři a současně s profesurou pracoval jako soukromý projektant. Zúčastnil se několika soutěží, jeho projekt stavby ústavu pro mentálně postižené děti v Chotěboři tehdy zvítězil.
Během první světové války přešel z Jaroměře na pražskou průmyslovou školu stavební, kde působil do roku 1923. Od té doby se Babuška plně věnoval projekční činnosti. Specializoval se především na projekty škol a průmyslových staveb, kterých během svého života uskutečnil přes dvě stovky. Projektoval rovněž lázeňské budovy, z raného období např. v Jáchymově, z pozdějšího např. Masarykův Lázeňský dům ve Velichovkách (výstavba 1923–1926). Poměrně málo projektoval rodinné a obytné domy. Jeho nejznámější a nejvýznamnější uskutečněnou stavbou zůstávají budovy Technického a Národního zemědělského muzea na Letné (1937–1940).[3] V Hradci Králové navrhl budovu sokolovny a vilu čp. 672 ve Střelecké ulici.[3]
V roce 1922 se mu narodil syn Milan a 1926 druhý syn Ivo.
↑ abcdBohumil Sláma, Otakar Novotný, Milan Babuška, Bohuslav Drahoš, Oslvald Polívka, Arnošt Jenšovský v Hradci Králové. Hradec Králové: Statutární město Hradec Králové, Odbor kultury, sportu a cestovního ruchu Magistrátu města Hradec Králové, 2022.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Milan Babuška na Wikimedia Commons