Mihai Bodnar-Bodnărescu

Mihai Bodnar-Bodnărescu
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci: 1848 – 1849
Narození	8. října 1816 Gălănești
Úmrtí	15. října 1867 (ve věku 51 let) Gălănești
Profese	politik
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Mihai Bodnar-Bodnărescu (říjen^[1] 1816^[2] – 1867^[2]) byl rakouský politik rumunské národnosti z Bukoviny, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.

Biografie

Patřil do vlivného rodu Bodnarů, do něhož náleželi mj. Nicolae Bodnar (1777–1846), který bojoval v rakouské armádě, Miron Bodnărescu (katolický biskup ve Lvově) nebo básník a spisovatel Samson Bodnărescu (1840–1901).^[3] Roku 1849 se uvádí jako Michael Bodnar, majitel hospodářství v obci Voitinel (Woytinell).^[4][5]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Vydal veřejné prohlášení nazvané Našim bratrům rolníkům v Bukovině.^[6] V prohlášení se kromě požadavků na rolnické svobody podporovalo rovněž oddělení Bukoviny od Haliče.^[3]

Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Rădăuți. Tehdy se uváděl coby majitel hospodářství.^[7] Řadil se ke sněmovní levici.^[8] Patřil mezi čtyři bukovinské poslance rumunské národnosti.^[9] Podle jiného zdroje ale Bodnar-Bodnărescu společně s poslancem Mironem Ciupercovici byli jedinými uvědomělými Rumuny (na rozdíl od ostatních poslanců z Bukoviny, rumunských i ukrajinských, rovněž byli tito dva jako jediní gramotní). Nepodpořil zemskou petici (Landespetition), se kterou se někteří představitelé Bukoviny dostavili za císařem do Olomouce a žádali ho o obnovení zemské samosprávy a oddělení Bukoviny od Haliče.^[10]

Po rozpuštění parlamentu byl aktivní ve veřejném životě své rodné obce. V roce 1850 se spolupodílel na založení prvních soukromých škol v okolí Gălănești.^[11]

Odkazy

Reference

1. Opere, Colecția "Opere fundamentale". [s.l.]: Fundaţia Naţională pentru Ştiinţă şi Artă, 2010. Dostupné online. ISBN 9789737934840. S. 37. (rumunsky) 
2. MIHAI IACOBESCU, Mihai Bodnar-Bodnărescu (1816–1867) [online]. institutulbucovina.ro [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (rumunsky, německy) ^{[nedostupný zdroj]}
3. Eminescu la Gălăneşti [online]. ecomunitate.ro [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (rumunsky) ^{[nedostupný zdroj]}
4. Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. [s.l.]: J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 34. (německy) 
5. KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 71. (německy) 
6. BECK, Erich. Bibliographie zur Kultur und Landeskunde der Bukowina 1976-1990: mit Nachträgen zu den Jahren 1966-1975. [s.l.]: Otto Harrassowitz Verlag, 1999. 843 s. Dostupné online. ISBN 9783447038584. S. 159. (rumunsky, německy) 
7. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (německy) 
8. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2016-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. 
9. Revolutia din 1848 [online]. Boianul din Bucovina by Florin Dyrda [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (rumunsky) 
10. van DRUNEN, H. F.: «A sanguine bunch». Regional identification in Habsburg Bukovina, 1774-1919 [online]. dare.uva.nl [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
11. Gălăneşti şi Samson Bodnărescu [online]. ecomunitate.ro [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (rumunsky) ^{[nedostupný zdroj]}

Portály: Lidé | Politika | Rakousko