Michał Grek (19. listopadu 1863[1] – 24. října 1929 Lvov[2]) byl rakouský právník a politik polské národnosti z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
Biografie
Absolvoval práva na Lvovské univerzitě, kde získal titul doktora práv. Věnoval se pak advokacii. Rychle si získal renomé po celé Haliči, zejména při právním zastupování v politických kauzách. Šlo například o kauzu akademiků K. Szczepanowského a A. Cehaka ze Lvova stíhaných pro jejich prosazování národního smutku k stému výročí druhého dělení Polska. Koncem dekády obhajoval i politika a průmyslníka Stanisława Szczepanowského. V 90. letech rovněž vydával ve Lvově týdeník Trybuna, který měl blízko k demokratickému proudu v polské politice. Zároveň měl ale blízko i lidoveckému hnutí a spolupracoval s jeho tiskovým orgánem Przyjaciel Ludu. Byl prezidentem lvovské advokátní komory.[1]
Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1901 za kurii městskou v Haliči, obvod Rzeszów, Jarosław.[3] V roce 1901 se uvádí jako oficiální polský kandidát, tedy kandidát Polského klubu. V jeho rámci patřil do demokratické frakce.[4] Byl stoupencem tzv. soustředených demokratů, což byla skupinsa městských demokratů, kteří ale měli sympatie vůči lidoveckému hnutí a časem i vůči socialistům.[1]
Jako poslanec parlamentu se snažil během ruské revoluce roku 1905 o umožnění azylu v Haliči pro osoby stíhané ruskými úřady za revoluční činnost. V této době se dále sbližoval s polskými lidovci a socialisty. Nakonec vstoupil do Polské lidové strany a v roce 1908 se stal členem jejího předsednictva. V roce 1908 též kandidoval za Polskou lidovou stranu neúspěšně na Haličský zemský sněm. Roku 1908 se také zúčastnil slovanského sjezdu v Praze. V roce 1913 během rozkolu v Polské lidové straně se přiklonil k levicovému křídlu a v dubnu 1914 byl zvolen místopředsedou nové strany Polská lidová strana levice.[1]
Během světové války se poněkud stáhl z politického dění. Po válce byl členem Prozatímní vlády v Haliči a podílel se na zvládání zejména sociální situace v poválečné Haliči.[1]
Zemřel v říjnu 1929.[2] Pohřben byl na Lyčakovském hřbitově.[1]
Jego první ženou byla dramatička F. Stachowiczowa, bratr Jan Grek byl lvovským lékařem.[1]
Odkazy
Externí odkazy
Reference
.jpg)
