Мěsto Uglič (Jaroslavská gubernie) z alba Scenérie oblastí podél Volhy z Tveru do Kazaně, 1867Rybinsk
Michail Petrovič Nastjukov byl ruský fotograf působící v 19. století, čestný občan, moskevský cechovní mistr malby.
Životopis
Studoval na Carské akademii umění v Petrohradě. Fotografoval od roku 1858. V roce 1860 založil firmu v Nižním Novgorodu, v roce 1862 v Moskvě. V polovině 60. let měl také pobočku v Kostromě. Na veletrhu v Nižním Novgorodu v roce 1863 provozoval stánek s fotografiemi, který navštívil cesarevič Alexandr III. Alexandrovič. Poté fotograf otevřel salón na adrese Bolšaja Pokrovka v Golikovově domě, kde pracoval až do roku 1877. Od roku 1868 byl pod záštitou dědice careviče Alexandra III. Alexandroviče, kterého v roce 1869 doprovázel na cestě po zemi.[1] Z významných fotografů u Nastjukova studovali jako učni Andrej Karelin a Maxim Petrovič Dmitrijev.
Nastjukov fotografoval v dubnu 1879 velkou povodeň v Moskvě. Album s pouličními snímky během povodní bylo věnováno generálnímu guvernérovi V. A. Dolgorukovi.
1866–1867 – „Scenérie oblastí podél Volhy z Tveru do Kazaně“ – jedna z nejstarších památek ruské pohlednicové fotografie.
1873 – „Fotografické album památek starověkého ruského umění“ na objednávku Akademie umění.
1879 – Série fotografií o povodni v Moskvě.
1883 – „Skupina Volosťských předáků, kteří se v květnu 1883 zúčastnili oslav moskevské korunovace císařských majestátů.“
V roce 1870 získal stříbrnou medaili „za zdárně provedené pohledy na různé ruské regiony“ na Celoruské průmyslové výstavě.[1] Ke konci své kariéry se Nastjukov účastnil s portréty na Moskevské fotografické výstavě roku 1882. V květnu 1882 byla pohřbena na hřbitově Vagankovského fotografova manželka Anna Fedorovna Nastjukova.
Poslední veřejná zpráva o práci Nastjukovova studia se objevila v srpnu 1883. Na základě vzpomínek umělce A. P. Bogolyubova Nastjukov svojí firmu prodal.
Adresy ateliérů M. P. Nastjukova
od roku 1862 – Moskva, v Michajlovově domě
od roku 1869 v letních měsících – Nižnij Novgorod, veletrh, „ve fotografické linii“ a na ulici Bolšaja Pokrovka, v domě Golikova
od roku 1870 – Moskva, v domě Poznjakova
od 15. prosince 1875 – Moskva, v domě Belova
od prosince 1877 – Moskva, v domě Uměleckoprůmyslového muzea na Stroganově střední škole technické kresby
1883 – přibližný rok ukončení profesionální činnosti
Šipova T. N. Fotografy Moskvy — na pamjať buduščemu. 1839—1930: Albom-spravočnik. M.: Izd-vo objediněnija «Mosgorarchiv»; AO Moskovskije učebniki, 2001. s. 206.
.JPG)
.jpg)
.JPG)
.JPG)
.jpg)
.jpg)
