Mezihvězdným letem se označuje kosmický let mezi hvězdami. Největším problémem mezihvězdného letu jsou obrovské vzdálenosti mezi hvězdami. Do dnešní doby bylo navrženo mnoho konceptů mezihvězdných kosmických sond. Z finančních a technických důvodů nebyl do dnešních dnů žádný realizován. Do dnešních dnů byly vypuštěny pouze sondy ke planetám.
Sondy Pioneer 10, Pioneer 11, Voyager 1, Voyager 2 a New Horizons lze označit za mezihvězdné sondy, Zmíněné sondy opustily či opustí na věčné časy Sluneční soustavu. Díky jejich velice nízké rychlosti v porovnání s rychlostí světla bude trvat statisíce let, než se přiblíží k jiné hvězdě.
Následuje tabulka kosmických sond mířících ven ze Sluneční soustavy:
Kosmická sonda
Rok vypuštění
Směr, vzdálenost, rychlost (vůči Slunci, 15.1.2014)
Pozn.: Měřeno rychlostí světla, Voyager 1 je od Slunce vzdálen 0,73 „světelného dne“, tedy 0,004 světelného roku.
Úskalí
Jedním z problémů dosažení dostatečných rychlostí k cestování je dlouhodobé působení zrychlení. Dalším problémem je mezihvězdný prach a plyn, který i přes nízké koncentrace (téměř vakuum) může při větších rychlostech značně zahřívat a poškozovat kosmickou loď.[1] Lidská posádka by byla vystavena kosmickému záření a silně by trpěla rakovinou.[2]
↑HOANG, Thiem; LAZARIAN, A.; BURKHART, Blakesley; LOEB, Abraham. The interaction of relativistic spacecrafts with the interstellar medium. S. 5. The Astrophysical Journal [online]. 2017-02-27. Roč. 837, čís. 1, s. 5. Dostupné online. ISSN1538-4357. (anglicky)
↑ Animal study suggests deep space travel may significantly damage GI function in astronauts. phys.org [online]. 2018-10-01 [cit. 2021-12-29]. Dostupné online. (anglicky)