Mentuhotep II.

Mentuhotep II. Nebhetrepe[1][p 1]
Mentuhotep II.
Doba vlády	2009–1959 př. n. l.[2][3]
Rodné jméno	Montuhotep
Trůnní jméno	Nebhepetre
Horovo jméno
Jméno obou paní	Netžer Hedžed
Zlatý Hor	Bik-nebu-Kasuty
Manželky	Tem, Neferu II. (sestra), Henhenet, Sadeh (královna), Ašajet, Kauit, Kemsit,[4]
Potomci	Mentuhotep III. Mait (Mujet)
Otec	Antef III. Nakhtnebtepnufer
Matka	Iah manželka Antefa III.
Narození	21. století př. n. l.
Úmrtí	1995 př. n. l.
Hrobka	Dér el-Bahrí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mentuhotep II. byl egyptským faraonem 11. dynastie. Vládl přibližně v letech 2009–1959 př. n. l. a je považován za zakladatele Střední říše.^[5]

Po sjednocení Egypta přijal oficiální titulaturu faraóna se všemi atributy, bílou korunou Horního Egypta (Hedžet), červenou korunou Dolního Egypta (Dešret) a posvátnou pokrývkou (Chepreš)

„		“
— H.Winlock[6]

Vláda

Sloup s reliéfem z haly dolního sloupu zádušního chrámu Mentuhotepa II v Deir el-Bahari

Mentuhotep II. faraon

Metuhotep přijímá obětiny

Mapa Thébské nekropole

Mapa chrámu v Der el-Baharí

Zádušní chrám Mentuhotepa II.

Rekonstrukce-model-chrámu, Neville^[7]

Vleklé soupeření mezi vládci v Thébách a Hierakonpolisu, ale také v Memfis s prvky občanské války v 1 přechodné době^[8][9] o vládu nad Egyptem, byly charakteristické pro vlády 7.–11. dynastií. Vládci Théb, zřejmě již za vlády Antefa III. otce Mentuhotepepa II., a úmrtí vládce v 10. dynastii Merikara v Hierakonpolis^[10] a trvalému oslabení vlivu Memifis, vedly k celkovému rozpadu vládních struktur.^[11] Vládci v Thébách, Antef II. který vládl téměř půl století a jeho následník Antef III., upevnili svoji moc ve Středním a Dolním Egyptě a Mentuhotep II. ve 14. roce své vlády vojenskými výboji na severu dosáhl sjednocení Egypta pod jednou centrální vládou Théb, včetně obnovení nadvlády v Nubii.^[12] Záznam o tomto období byl nalezen v hrobce hodnostáře Ankhtifi^{[p 2]} v Thébské nekropoli.^[11] Mentuhotep II. během své vlády podnikal nájezdy do Núbie, která se na konci Staré říše vymanila z egyptské nadvlády. Nápis na stavebním bloku z Dér el-Ballátu,^{[p 3]} na ostrově Elefantina sděluje, že obsadil tuto pevnost a odkud mohly být jednotky posílány na jih a strážit nilskou cestu. Kromě Núbie také udržoval pravidelné spojení s Byblem, odkud nechal dovážet cedrové dřevo na stavbu lodí. Zejména po době sjednocení, přibližně po 14. roce vlády Mentuhotep II., zadal stavbu několika sakrálních staveb. Byly to chrámy a kaple v Dendeře, Abydosu, na ostrově Elefantině, v Asuánu a Thébách. Významně pozměnil chod státních struktur, které byly rozvolněny nárůstem správních úředníků v dílčích provincií a soupeření nomarchů, ke kterým došlo již za vlády Pepiho II. v 6. dynastii, což byla vlastně jeden z příčin kolapsu Staré říše a anarchie v 1. přechodném období. Mentuhotep II. potvrdil vládce Horního a Dolního Egyptu, radikálně snížil počet nomarchů.^[13] Posílil vliv několika centrálních úředníků řízením ekonomických a mocenských struktur. Kancléřem a pokladníkem se stal velmož Meketre,^[14] velmože Meru vrchním královským soudcem,^[15] vezírem a správcem majetku,^{[p 4]} velmože Henenu (hrobky TT313)^[16] a vezíra Khety (hrobka TT 311).^[17]

„

Henenu správce paláce[18]

“

„

Khety správcem armády a ochrany hranic říše[19][20][16]

“

Správa Egypta se stabilizovala a po několika následnících shodného jména Mentuhotep a prosperity říše se vlády ujali panovníci 12. dynastie s centrem v Dolním Egyptě a lokálně v oáze Fajúm.

Zádušní chrám

„

„Zkrášlená jsou místa Nebhepetre"[21]

“

Chrám v Dér el-Bahrí připisovaný 11.dynastii, byl podrobněji archeologicky zdokumentován Nevillem a popsán v jeho třech stěžejních publikacích.^[22][7][23]Pozdější a podrobný popis, včetně celkové nivelizace a popisu architektury, zpracoval Arnold.^[21] Hrobky v blízkosti zádušního chrámu, případně v blízké lokalitě Assif^{[p 5]} jsou pečlivě evidovány a popsány v práci M.Kaczankowicze^[24] Hieroglyfické nápisy identifikované v nekrálovských hrobkách v Thébské nekropoli, včetně jejich anglické transkripce, zpracoval Gardiner.^[25] Zádušní chrám Mentuhotepa II. v Deir el-Bahrí byl předmětem zkoumání několika archeologických expedicí, které poskytly cenné, komplexní informace o tomto pohřebním komplexu Théb. Jednou z nejdiskutovanějších stavbou je rekonstrukce objektu v centrální oblasti, „jádro budovy“. Rozbor a diskuzi poskytli Naville a Winlock, kteří předkládali argumenty že původně to byl nějaký druh pyramidy. Zpřesněnou studií, podloženou novým podrobným průzkumem vycházející z prací Metropolitního muzea umění v New Yorku, předložil Arnold s tím, že centrální struktura byla ve skutečnosti čtvercová budova podobná mastabě zdobená konkávní (cavetto) římsou (cavetto). Nejpravděpodobněji to byla chrámová stavba s korunovou pyramidou, vycházející z tradice podobných staveb v 5.dynastii. Zbytky obložení se nezachovaly, byly recyklovány v pozdějších stavbách včetně chrámu Hatšepsut stavitele Senenmuta s časovou odlehlostí téměř 500 let.^[26] Chrám Mentuhotepa II. byl tvořen svatyní s nádvořím. Půdorys svatyně měl rozměry ~40×22 m, její strop byl podepírán 108 sloupy. Z nádvoří k pohřební komoře vedla podzemní chodba, měřící zhruba 150 m, která vede dolů do velké podzemní komory 45 m pod dvorem, nepochybně pohřební komory krále. Tato komora byla obložena červenou žulou. Chrám byl stupňovitý. Jeho dolní část měla rozměry 60×50 m, horní 42×40 m. Obě lemovaly sloupové kolonády tvořené přibližně 254 sloupy. Na středu střechy horní části byla symbolická pyramida, jejíž základna měřila 21×21 m, neměla příliš velkou výšku. Hlavní osa chrámu směřoval k bodu zimního slunovrat.^[21] Z nalezených artefaktů je nejcennější torzo sochy Mentuhotepa II.^[16] ve výrazném červeném zbarvení. Další části téže sochy byly nalezeny v jiných muzeích a restaurovány do současně prezentovaného celku, vystaveném v Egyptském muzeu v Káhiře. Nevill^[7] nalezl v sále zádušního chámu obětní stůl se jménem Mentuhotepa II.^[21] Zádušní chrám byl budován postupně, jeho základy se odhadují již do doby vlády Antefa II., ve druhé fázi se postavila hrobka a kaple, ve třetí fázi to byla kaple královen a rekonstruována hrobka. Později byl dostavěn sloupový sál a v období nástupu vlády Mentuhotepa II. byl včleněn votivní deposit s již nově přijatou titulaturou faraona. V poslední stavební fázi se dostavěla plocha nádvoří a chrámová terasa a zahrada s královskými sochami.^[21] Následníci, Mentuhotep III. a IV. vládli jen krátce ale jejich dynastická éra se úmrtím Mentuhotepa IV. skončila. Vlády se zmocnil vezír vlády Mentuhotepa IV. , Amenemhet I., zakladatel 12. dynastie se sídlem v Dolním Egyptu v úrodné oáze Fajúm.

Poznámky

1. Milován bohem Mentu, vedený (bohem) Ra
2. Nomarcha v Hierakonpolis v 10. dynastii
3. Severně od Théb GPS 26.0168000N, 32.7667000E
4. Odpovědný za hospodářství
5. Na západním břehu Nilu

Reference

1. HART, Georg. The Routledge Dictionary of Egyptian Gods and Goddesses. London: Routledge, 2005. Dostupné online. ISBN 0-203-02362-5. S. 96. (anglicky) 
2. HORNUNG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
3. VERNER, Miroslav. Archaeological Remarks on the 4th and 5th Dynasty Chronology [online]. Praha: Archiv Orientální, 2001. S. 363–41. Dostupné online. (anglicky) 
4. DODSON, Aidan; Dyan Hilton. The Complete Royal Families of Ancient Egypt. Bristol: Thames & Hudson, 2010. Dostupné online. ISBN 9780500288573. (anglicky) 
5. PETRIE, Flinders. History of Egypt [online]. New York: Chrales Scribenus, 1897. Dostupné online. (anglicky) 
6. WINLOCK, Henry. The Theban necropolis in the Middle Kingdom. The Americal Journa of Semitic Lenguages and Literatueres. October 1915, roč. XXXII, čís. 1. Dostupné online. 
7. NAVILLE, Eduard; H. R. Hall; Somers Clarke. The XIth dynasty Temple at Deir el-Bahari; part II. [online]. London: The Egypt Exploration Found, 1910. Dostupné online. (anglicky) 
8. KINNER, Jacques. The First Intermediate Period [online]. Saylor Academy, 2012. Dostupné online. (anglicky) 
9. Late Eleven Dynasty [online]. Universidad de Alcalá, Madrid: Dostupné online. (anglicky) 
10. QUIBELL, James Edvard; Frederic Green. Hierakonpolis, part II. [online]. London: Bernard Quaritch,, 1902. Dostupné online. (anglicky) 
11. CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky) 
12. GRIMAL, Nicolas. A History of Ancient Egypt. Cambridge Mass.: Bkackwell, 1992. (anglicky) 
13. WINLOCK, Herbert Eustis. The Thebn Necropolis in the Middle Kingdom [online]. New York: Metropolitan Museum of Art, 1915. S. 2–37. Dostupné online. (anglicky) 
14. Meketre [online]. Praha: 2018. Dostupné online. 
15. GRAJETZKI, Wolfram. Late Middle Kingdom. [s.l.]: University Oxford, 2013. (anglicky) 
16. THE EARL CARNARVON, Georg Herbert; Howard Carter. Five years explorations at Thebes [online]. London: Oxford University Press, 1912. Dostupné online. (anglicky) 
17. WINLOCK, Herbert Eustis. Excavations at Deir El-Bahari. New York: Macmillan Com., 1942. (anglicky) 
18. Theban project [online]. Alcalá de Henares, Madrid: 2020. Dostupné online. (anglicky) 
19. Cheti [online]. Praha: 2018. Dostupné online. 
20. Tomb of Henenu (TT313) [online]. Universidad de Alcalá, Madrid: Dostupné online. (anglicky) 
21. ARNOLD, Dieter; Herberr Winlock. The Temple of Mentuhotep at Deir El-Bahari. New York: [s.n.], 1979. (anglicky) 
22. NAVILLE, Eduard; H. R. Hall; E. R. Ayrton. The XIth dynasty Temple at Deir el-Bahari; part I. [online]. London: The Egypt Exploratin Found, 1913. S. 9–47; 48–52. Dostupné online. (anglicky) 
23. NAVILLE, Eduard; H. R. Hall; C. T. Currelly. The XIth dynasty Temple at Deir el-Bahari; part III [online]. London: The Egypt Exploration Found, 1913. Dostupné online. (anglicky) 
24. KAZCANOWICZ, Marta. Old Tombs, new Tenats; Third Intermediate Period and Late Period Reuse of Theban Tombs. Poznań: University Adama Mickiewicza, 1979. S. 278–664. (anglicky) 
25. GARDINER, Alan; Arthur Weigall. Topogrophical Catalogue of the private tombs of Thebse. London: [s.n.], 1913. Dostupné online. (anglicky) 
26. SHAW, Ian; Stephan Seidlemayer; Gae Callender. The Oxford history of ancient Egypt [online]. Oxford: Oxford University Press, 2000. S. 108–134; 139–144. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

• 10. dynastie
• 12. dynastie
• Lišt
• Amenemhet I.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mentuhotep II. na Wikimedia Commons
• Theban mapping projekt [1]

Předchůdce: Antef III.

Egyptský král 2009–1959 př. n. l.

Nástupce: Mentuhotep III.

Portály: Starověký Egypt | Lidé