Narodila se roku 1828 v Šepetivce (dnešní Ukrajina) rodičům Janu Szewczykovi a Marianně Szewczyk. Měla nevlastní sestru z prvního manželství otce. Otec zemřel roku 1835, matka roku 1837, načež se o ni starala její nevlastní sestra.
Roku 1848 vstoupila do třetího františkánského řádu a stala se tak františkánskou terciářkou. Podstoupit formaci v řeholním řádu kvůli politické situaci v Polsku nemohla. Roku 1870 podnikla pouť do Svaté země, kdy nejprve doplula do Haify, poté do Jeruzaléma a nakonec navštívila Nazaret. Ve Svaté zemi také jako dobrovolnice pomáhala poutníkům. Po krátké návštěvě Loreta se roku 1872 vrátila do Polska.
Od roku 1880 se tajně, jelikož ruský car, který v té době ovládal Polsko zakázal katolické církvi veřejnou činnost začala ve svém bytě starat o chudé a nemocné ženy. Postupně se k její činnosti přidaly další ženy. Kapacita bytu však nestačila a byla tak nucena přesídlit do většího domu, což dalo vzniknout nové ženské řeholní kongregaci.
Zemřela zaopatřena svátostmi ráno dne 5. června 1905 v klášteře v obci Nieszawa. Před svoji smrtí trpěla mimo jiné špatným zrakem. Její tělo bylo uloženo na hřbitov v Nieszawě. Dne 16. listopadu1931 byly její ostatky exhumovány a uloženy v kostele Panny Marie Bolestné v Osvětimi. Dne 18. ledna1951 byly její ostatky exhumovány a uloženy na jiné místo v kostele. Další exhumací prošly její ostatky dne 22. února2013, kdy z nich byla malá část vyňata, aby mohla sloužit jako relikvie.