PROFILBARU.COM

Matthew Arnold
Matthew Arnold
Narození	24. prosince 1822; Laleham
Úmrtí	15. dubna 1888 (ve věku 65 let); Liverpool
Místo pohřbení	Church of All Saints
Alma mater	Rugby School (od 1837); Balliolova kolej
Povolání	básník, spisovatel, literární kritik, vysokoškolský učitel, novinář, školní inspektor a esejista
Zaměstnavatel	Oxfordská univerzita
Ocenění	společník Americké akademie umění a věd; Newdigate Prize
Nábož. vyznání	anglikánství
Choť	Frances Lucy Wightman
Děti	Basil Arnold; Eleanore Mary Caroline Arnold; Thomas Arnold; Lucy Charlotte Arnold; Richard Penrose Arnold; Trevenen William Arnold
Rodiče	Thomas Arnold a Mary Penrose
Příbuzní	Tom Arnold, William Delafield Arnold, Jane Martha Arnold a Susanna Elizabeth Lydia Arnold (sourozenci)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matthew Arnold (24. prosince 1822 – 15. dubna 1888) byl anglický básník, esejista a kulturní kritik. Proslul zejména knihou Kultura a anarchie (1867). Působil též jako profesor na Oxfordské univerzitě.

Život

Byl synem významného pedagoga Thomase Arnolda, ředitele internátní školy Rugby. Po jejím absolvování vystudoval na Oxfordské univerzitě, k níž si zachoval doživotně silný vztah. V Oxfordu se spřátelil zejména s Arthurem Hugh Cloughem.^[5]

V roce 1847 se stal osobním tajemníkem lorda Lansdowna, který zastával vysoký post v liberálních vládách Johna Russella. V roce 1849 vydal svou první sbírku básní (The Strayed Reveller, and Other Poems). Ke známým básním Matthewa Arnolda patří například Pláž v Doveru (Dover Beach, 1867), reflexe důsledků úpadku náboženství v moderní době.

Roku 1851 byl jmenován školním inspektorem, kteréžto povolání vykonával po zbytek života. V roce 1857 byl s pomocí svého kmotra Johna Kebleho jmenován profesorem poezie na Oxfordu. Zastával tento post deset let. Tehdy se obrátil k literární kritice a kulturní teorii. Nejznámějším Arnoldovým dílem z této doby je sbírka esejů Kultura a anarchie (Culture and Anarchy, 1867 až 1869), v níž se vyrovnává mimo jiné s liberalismem 19. století. Kultura je pro Arnolda "studiem dokonalosti", což je pravý opak toho, o co usiluje moderní svět. Tomu vládne bezcílná "anarchie". Na tomto rozpadu se podílejí všechny třídy - aristokracie ("barbaři"), jež se uzavřela myšlenkám, měšťanstvo ("filištíni"), které nemá smysl pro "světlo" a boha, a prostý lid, který je hrubý a slepý.^[6] Arnoldova kniha bývá uváděna jako klasický příklad konzervativní kritiky modernosti a konzervativní teorie kultury.

Nakonec se Arnold plně obrátil k náboženství a napsal několik teologických spisů: St. Paul and Protestantism (1870), Literature and Dogma (1873), God and the Bible (1875) a Last Essays on Church and Religion (1877).

Reference

↑ Oxford Dictionary of National Biography. Oxford: Oxford University Press. 2004. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m Kindred Britain.
↑ ^a ^b ^c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
↑ Арнольд, Матью. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek II.
↑ Matthew Arnold. The Poetry Foundation [online]. [cit. 2024-12-11]. Dostupné online.
↑ Matthew Arnold. Britannica.com [online]. [cit. 2024-12-11]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Matthew Arnold na Wikimedia Commons
Osoba Matthew Arnold ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Matthew Arnold

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.