Pocházel z francouzskéšlechtické rodiny Vernierů připomínané od 14. století v Burgundsku. Byl synem Jeana Verniera de Rougemont a jeho manželky Stéphanie, rozené de Farolle. Na počátku třicetileté války vstoupil jako žoldnéř do služeb lotrinského vévody Karla IV., později přešel do císařské armády. Vyznamenal se na různých evropských bojištích a byl pětkrát zraněn.[4] V roce 1634 se již v hodnosti plukovníka podílel na likvidaci spiknutí Albrechta z Valdštejna a jeho stoupenců a téhož roku získal hodnost císařského komorníka.[5] V roce 1636 byl povýšen do stavu říšských svobodných pánů (titul platil také pro jeho bratra Pierra Antoina, který byl podplukovníkem císařské armády).[6] Závěrečných bojů třicetileté války se zúčastnil pod velením generalissimaMatyáše Gallase (později byl také poručníkem jeho nezletilých synů).[7] V roce 1647 dosáhl hodnosti generálního polního vachtmistra (generálmajora), po válce byl povýšen na polního podmaršála[8] a stal se členem dvorské válečné rady (1656).[9] Díky starším vazbám na Lotrinské vévodství byl také nějakou dobu zplnomocněným ministrem a vyslancem u dvora vévody Karla IV.
V roce 1636 za výhodných podmínek koupil v Čechách panství Lipnice nad Sázavou.[10] V transakci byly zohledněny jeho zásluhy v době Valdštejnova pádu a také finanční náklady spojené s vydržováním dvou pluků pěchoty a jízdy. Lipnické panství zkonfiskované posmrtně Janu Rudolfovi Trčkovi z Lípy zahrnovalo městečko Lipnice, sedm vesnic a připojený statek Dolní Město. Součástí panství byl i vzdálenější statek Šebestěnice na Čáslavsku. Panství bylo dvorskou komorou ohodnoceno odhadní sumou 60 405 zlatých, Vernierovi bylo ale za zásluhy z kupní ceny odpuštěno 50 000 zlatých, zbytek měl doplatit jako dluhy váznoucí na trčkovských statcích. V červenci 1636 za dalších 1 000 zlatých koupil i vybavení lipnického hradu.[11]
Jeho první manželkou byla Laura Eleonora z Lodronu (†1655). V roce 1656 se v Praze podruhé oženil s výrazně mladší českou šlechtičnou Evou Marií Malovcovou z Chýnova (†1701). Z prvního manželství pocházely čtyři děti.[12] Nejstarší syn František Leopold (1630–1688) držel Lipnici nad Sázavou, kterou později od jeho synů koupil Matoušův nejmladší syn Jan Bartoloměj (1644–1711). Ten k Lipnici vlastnil dočasně panství Světlá nad Sázavou a proslul jako zadavatel četných stavebních zakázek na svých statcích (Vernierovský palác v Praze).
KOŠŤÁLOVÁ, Renata, KOŠŤÁL, Vratislav: Francouzská šlechta v českých zemích; Praha, 2021; 287 s. (kapitola Vernierové de Rougemont s. 271–283) ISBN 978-80-7364-118-4
MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Od Bílé hory do současnosti; II. díl Praha, 2010; 666 s. ISBN 978-80-257-0294-9
