Masopust (lidově ostatky, fašank[1], morav.voračky, voráčí, končiny[2] či obecně karneval[3]) je třídenní svátek,[4] jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Zatímco jeho počátek, který nastává po svátku Tří králů (6. ledna), má pevné datum, tak jeho konec na Popeleční středu je závislý na datu Velikonoc a končí tak v rozmezí od poloviny února do počátku března. Masopustní zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy. Podobně se slaví i v jiných slovanských zemích, třeba v Rusku se tento svátek nazývá maslenica a figurují v něm i některé podobné postavy jako v českém masopustu, například kobyla nebo medvěd. Jiný výklad původu masopustu vychází z římského náboženství, které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva, jako je Bakchus.[5]
V původním smyslu jde o „opuštění masa“ (slovo karneval pochází nejspíš z italského carne levare, „dát pryč maso“). Masopust pak představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný čtvrtek, spojeným se zabijačkou a hostinou. Označení dne souviselo s pověrou, že lidé by v tento den měli hodně jíst a pít, aby měli sílu na následující rok.[6]
Masopustní neděle se obvykle nesla ve znamení tance a hudby, v některých oblastech si ženy pořádaly své vlastní slavnosti označované jako jalové hody. Masopustní pondělí bylo ve znamení tzv. mužovských bálů (nesměli na ně svobodní mládenci ani děvčata, pouze ženatí a vdané).[7] Jedním ze zvyků, které se na nich dodržovaly, bylo skákání do výšky. Čím výše selka vyskočila do výšky, tím vyšší mělo být obilí na poli.
Poslední tři dny, tedy o masopustní neděli, v pondělí a úterý, které jsou zvány ostatky,[3] končiny, fašank či přímo masopust, se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou.[8]
V současném slova smyslu je však význam karnevalu obecný a nevázaný na určité období. Jde o taneční zábavy, hýření, lidové zábavy v maskách, maškarní bály. Nejznámějším tanečním karnevalem ve světě je karneval v Rio de Janeiru, dalším známým je v Santa Cruz de Tenerife.
Slovo masopust je doloženo již z doby cyrilometodějské misie v druhé polovině 9. století. Původně označovalo jen poslední dny před započetím postní doby, později se tak začal nazývat období začínají již třemi králi. Sestává ze slova maso a jeho druhá část -pust je odvozena od slovesa pustit, znamená tedy „opustit maso“ nebo „odložit maso“. Je tak doslovným překladem italskéhocarneleva „zanechat maso“, případně carnem levare („maso pryč“).[9] Slovo masopust tak nijak nesouvisí se slovem půst a je z něj odvozováno jen skrze lidovou etymologii.[10]
Slova fašank, fašang a obdobná jsou původem německá a sestává ze slov pro půst a výčep, dalo by se tak přeložit jako „výčep nápojů před započetím půstu“.[10]
Charakteristika
Průvod je doprovázen hudebníky a maskami (Milevsko)
Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období (fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná „šperky“ a v Čechách „zabijačka“. Výslužka většinou obsahovala ostatky, huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.
Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) naposledy se konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.
Karneval a masopust v Římě
Karneval (u Římanů původně Carnival) nebyl ani tak maso-pust, neboť pro masopust měli Římané výraz carniprivium, ale spíš označení onoho konkrétního zahájení masopustních svátků. Tedy dne, kdy se všichni dosyta najedí, aby byli silní na následující postní období. Carni-val ve významu nabytí síly (valere) z masa (caro, genitiv carnis). Carnival tedy označoval spíše jeden konkrétní den spojený s hodováním a maškarami, než celý masopust.
Masopust v Česku v jednotlivých regionech
Dřevěné šavle k tanci
V některých regionech (Chodsko, Doudlebsko, Hlinecko, Strání aj.) je součástí oslav obřadní průvod masek, který obchází s muzikou vesnice. Tento akt konají zvlášť vypravené skupiny lidí ve specifickém ustrojení a se specifickým chováním, mající dlouhou tradici. Mnohde se vybírá do košíku kořalka, vejce, slanina, koblihy[11] nebo Boží milosti[12]. Ty jsou později společně konzumovány v hospodě během večerní zábavy.
V některých obchůzkách se dostává do ústřední role tanec, především obřadní tance mladíků, zvaných ve Strání „pod šable“. Podobně tančí u každého domu na Uherskobrodsku „bobkovníci“, na Hlinecku „Turci“. Při večerní zábavě se konají další obřadní tance, například „na len“, „na konopě“, „žabská“ apod. V mnoha dalších lokalitách se koná obchůzka bez těchto obřadních prvků, a je tak již jen prezentací masek a formou venkovské (eventuálně i městské) lidové zábavy, která se váže k určitému datu.
Mezi masky patří medvěd, kůň, bába s nůší, žid, turek či cikánka.[13]
Masopustní průvod se začal stávat tradicí i v Praze, na Hradčanech.[14]
Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
Bude-li příjemné povětří (v masopustní úterý), bude dosti hrachu.
Teče-li v úterý masopustní voda kolejem, bude úrodný rok na len.
Bude-li v úterý masopustní neb v středu (Popeleční) vítr aneb vichr, tehdy celý půst větrný bude.
Masopust na mrazu – někdo přijde k úrazu.
Je-li rybník na masopustní úterý zmrzlý – čeká nás neúroda po celý rok.
Popeleční středa
Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
Suchý půst – úrodný rok.
„Pes padá vždy na všechny čtyři nohy!“ (Jen o Popeleční středě padá pes na všechny čtyři nohy, členové královské rodiny házeli psy z oken svých hradů a zámků. Pokud tento proces pes nepřežil, byl špatné krve.)
Odkazy
Reference
↑ Are you familiar with Moravian traditions and Silesian customs?. verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz [online]. [cit. 2014-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-03.
↑Агапкина Т. А. Масленица // Славянские древности: Этнолингвистический словарь / Под ред. Н. И. Толстого; Институт славяноведения РАН. — Москва: Международные отношения, 2004. — Т. 3. — S. 194—199. — ISBN5-7133-1207-0(rusky)
↑ abMasopust. In Ottův slovník naučný. 16. díl. Praha: J. Otto, 1900. S. 948. Dostupné online.
↑ Co je masopust?. www.propolis-os.cz [online]. [cit. 2013-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-02.
↑LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. Lidové zvyky. Praha: Lidové noviny, 2004. ISBN80-7106-525-0. S. 14.
↑ Vše o masopustu (Komplet info). Ceskevelikonoce.cz [online]. [cit. 2023-05-30]. Dostupné online.
↑LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. Lidové zvyky. Praha: Lidové noviny, 2004. ISBN80-7106-525-0. S. 13.
↑HOLUB, Josef; LYER, Stanislav. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha: SPN, 1982. S. 234.
↑ abPROŠEK, Martin. Masopust a fašang. In: KRÁLÍK, Jan. Každý den s češtinou. [s.l.]: Lidové noviny, 2009. ISBN978-80-7106-884-6. S. 258.
.jpg)
.jpg)
